nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Hradišťan
 Česká moravská hudební cimbálová skupina, jedna z nejstarších a nejznámějších moravských...

Eco
 Umberto, *5.1.1932 – †19.2.2016, italský sémiolog, estetik a spisovatel, profesor na...

Red Hot Chili Peppers
 Americká hudební funk-rocková skupina založená roku 1983. Jejími zakládajícími členy byli Michael...

Dubský
 Eduard, *19.11.1911 (Jihlava) – †2.3.1989 (Praha), vlastním jménem Eduard Neckář, český herec...

Maxa
 Martin, *15.3.1961 (Most), vlastním jménem Ivan Varga, český hudebník, zpěvák a malíř...


Schopenhauer fotografieilustrace (2)videazvukymapyodkazy
[Šopenhauer], Arthur, *22.2.1788 – †21.9.1860, německý filozof, představitel voluntarismu a pesimismu. Vzdal se univerzitní dráhy na berlínské univerzitě a žil jako soukromý učenec ve Frankfurtu nad Mohanem. Ač se pokládal za Kantova pokračovatele, byl odpůrcem německé klasické filosofie. Použil kantovského učení o ideálnosti prostoru, času a kauzality k popření objektivně reálné existence světa; za "věc o sobě" prohlásil iracionální, slepou metafyzickou vůli, jež se objektivuje v přírodě i člověku, avšak nevyvíjí se. Svět, v němž subjekt a objekt tvoří nerozlučné koreláty, vystupuje jako "naše představa", neboť v člověku se slepá vůle dobírá světla poznání. Dualismus jevu a podstaty odpovídá rozdělení poznání na obvyklé, zaměřené na tento svět a podřízené zásadě dostatečného důvodu, jež slouží vůli, tj. tělesným potřebám, a na poznání vyšší, ideové, k němuž se povznáší jen génius, v němž se vědomí v nezaujaté kontemplaci osvobozuje od tlaku vůle. Nejvyšší formou takového zření je podle Schopenhauera hudba, přímý odraz světové vůle. Schopenhauerův pesimismus hodnotí svět jako nejhorší ze všech možných; život je nutným utrpením, lidské potřeby vyvolávané vůlí k životu plodí neustálou nespokojenost a bolest. Ve společnosti vládne boj všech proti všem. Člověk je od přírody špatný, jeho egoismus a zlovůle je jen poněkud mírněna soucitem, zdrojem veškeré morálky. Masa lidí je neschopna si vládnout, a proto je nutný stát, zabraňující nejhoršímu; za nejlepší formu vlády pokládal Schopenhauer dědičnou monarchii. V oblasti morálky hlásal popírání vůle k životu, askezi, dobrovolnou chudobu a pohlavní zdrženlivost, což jej sbližovalo s buddhismem. Svou teorií morálky se však neřídil. Schopenhauer zaujal R. Wagnera, působil na F. Nietzscheho, různými stránkami svého učení ovlivnil L. N. Tolstého, R. Steinera, T. Manna, L. Wittgensteina. Na české myšlení působil hlavně svým voluntarismem a názory na umění. Ovlivnil F. Čupra; M. Tyrš po spise o Schopenhauerově filosofii ji překonává antickými a renesančními ideály všestranného rozvoje člověka; L. Klíma přeměnil Schopenhauerův voluntarismus ve svůj aktivismus; G. A. Lindner přijímal některé estetické ideje Schopenhauerovy, odmítal však jeho pesimismus. Ze spisů: Die Welt als Wille und Vorstellung (Svět jako vůle a představa), Životní moudrost, Metafyzika lásky, O animálním magnetismu a magii, Génius – umění – láska – světec, O ženách, O smrti.


Arthur Schopenhauer


Arthur Schopenhauer


 

Odkazující hesla: Bahnsen, činnost, dynamismus, existencialismus, filozofie, Freud, genialita, Gracián y Morales, Hartman, iluzionismus, Indické náboženství a mytologie, intuitivismus, iracionalismus, Klíma, Lagarde, Morgenstern, optimismus a pesimismus, Reinhold, Schelling, spiritualismus, Spitteler, symbolismus, tragické, upanišady, védánta, voluntarismus, vůle
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 21.9.2009
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.