nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Scooter
 Německá hudební skupina založená roku 1994. Jejími zakládajícími členy byli H.P. Baxxter (vlastním...

Bon Jovi
 Americká hudební skupina založená roku 1983 v New Jersey ve složení Jon Bon Jovi (*2.3.1962...

Obermannová
 [Obrmanová], Irena, *17.4.1962 (Praha), česká spisovatelka a dramturgyně. Vystudovala...

Ulrych
 Petr, *21.2.1944 (Hradec Králové), český zpěvák, skladatel a textař. Vystudoval leteckou...

Csáková
 Ilona, *1.10.1970 (Cheb), česká zpěvačka. Vystudovala mosteckou Střední pedagogickou školu, v ...


Schlesinger
[Šlezindžr], John, *16.2.1926 (Londýn, Velká Británie) – †25.7.2003 (Palm Springs, Kalifornie, USA), vlastním jménem John Richard Schlesinger, významný britský filmový, televizní a divadelní režisér a příležitostný herec. Původem z židovské rodiny, vyrůstal v londýnském Hampsteadu a již od dětství se zajímal o film a natáčel amatérské snímky. Za války sloužil u ženistů, ale kvůli zranění byl převelen k vojenské zábavní jednotce, v níž působil jako kouzelník. V letech 1947–1950 vystudoval na Oxfordské univerzitě anglickou literaturu, byl členem dramatického kroužku a účinkoval jako herec na divadle, ve filmu (v malých rolích v řadě dnes již bezvýznamných britských snímků) a v televizi (např. seriály IvanhoeRobin Hood). V letech 1956–1961 pracoval v BBC, kde natáčel dokumenty pro pravidelné pořady TonightMonitor, spolupracoval také na hraných seriálech Čtyři spravedliví (1959) a Statečná léta (1960). Dráhu režiséra začínal jako příslušník známého hnutí Free Cinema, uvedl se v roce 1960 významným dokumentem Nádraží, který získal četná ocenění na mezinárodních festivalech. O dva roky později debutoval na poli hrané tvorby, v níž se zaměřoval na zachycení všední reality života Angličanů. Výtečná adaptace románu Thomase Hardyho Daleko od hlučícího davu (1967) mu otevřela dveře do USA, kde překvapil mistrovským a dodnes uctívaným dramatem Půlnoční kovboj, jež se stalo jedním z přelomových děl nového Hollywoodu a také vrcholným dílem Schlesingerovy kariéry, které již nikdy nepřekonal. Na rozdíl od řady svých britských kolegů (L. Anderson, K. Reisz, T. Richardson) se dokázal lépe přizpůsobit komerčním požadavkům filmové výroby, aniž by (alespoň zpočátku) slevil ze svých uměleckých ambicí. Natáčel střídavě v USA a ve Velké Británii, velmi plodná a úspěšná pro něho byla sedmdesátá léta, poslední (převážně již americká) etapa jeho tvorby byla však ve znamení průměrných snímků (většinou thrillerů) a také neúspěchů. Od 80. let pracoval znovu v televizi a dvakrát získal Cenu BAFTA za nejlepší televizní drama (Angličan v cizině, Otázka posouzení). Natáčel rovněž reklamní spoty a věnoval se i divadelní režii (činohra i opera). Za svou tvorbu obdržel několik ocenění – v roce 1970 byl jmenován Komandérem britského impéria, v roce 1996 se stal čestným členem Britské filmové a televizní akademie (BAFTA) a v roce 2000 získal zvláštní Cenu BAFTA. V témže roce prodělal úspěšnou operaci srdce, ale záhy poté byl postižen mozkovou mrtvící, která ho odsoudila k životu v kolečkovém křesle a na jejíž následky také zemřel. Schlesinger nikdy neskrýval svou homosexuální orientaci, jeho životním partnerem byl od 60. let fotograf Michael Childers.
Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): pozoruhodný dokumentární portrét londýnské železniční stanice Waterloo Nádraží (1960, + scénář; mj. Cena BAFTA ze nejlepší krátký film), celovečerní hraný debut o mladé dvojici, která se po prvním citovém opojení musí vypořádat s realitou maloměšťáckého prostředí, Takové milování (1962; Zlatý medvěd na MFF v Berlíně), studie zakomplexovaného úředníčka pohřebního ústavu, který si svou šedivou existenci vylepšuje úniky do světa fantazie, Billy lhář! (1963), divácky úspěšný cynický příběh dívky, která úspěchu v životě obětuje vše, Drahoušek (1965, + spol. na námětu; Cena newyorských filmových kritiků, Cena Národní filmové rady, nominace na Oscara, na Zlatý glóbus a na Cenu BAFTA za nejlepší britský film, Oscar pro představitelku hlavní role Julie Christie), výtvarně stylizovaný příběh lásky podle románu Thomase Hardyho Daleko od hlučícího davu (1967), televizní adaptace povídky Marguerite Durasové Dny ve stromech (1967), mistrovský dramatický obraz bezcitného New Yorku 60. let podle románu Jamese Lea Herlihyho Půlnoční kovboj (1969; Oscar za nejlepší režii a film, Cena BAFTA, nominace na Zlatý glóbus), psychologické drama neobvyklého milostného trojúhelníku z prostředí londýnských dekadentních intelektuálů a homosexuálů Neděle, zatracená neděle (1971; Cena BAFTA, nominace na Oscara), sekvence o maratónském běhu Nejdelší pro  film o mnichovské olympiádě Viděno osmi (1972), nelítostný apokalyptický portrét Hollywoodu 30. let podle románu Nathanaela Westa Den kobylek (1974), komerčně úspěšný thriller o studentovi, který se zaplete do plánů bývalých nacistů, Maratónec (1976; nominace na Zlatý glóbus), válečná romance o pobytu amerických vojáků za druhé světové války v Londýně, Amíci (1978; Cena Národní filmové rady, nominace na Cenu BAFTA), satirická komedie ze života typických Američanů Bláznivá dálnice (1981), podle knihy Roberta Lindseyho natočený příběh dvou mladíků, kteří se zapletou do špionáže, Dravec a feťák (1985, + spol. na produkci), okultní thriller Síly temnot (1987, + spol. na produkci), adaptace románu Bernice Rubensové o učitelce hudby Madame Sousatzka (1988, + spol. na scénáři), psychothriller Psychopat ze San Francisca (1990, + herec), špionážní drama podle románu Iana McEwana Nevinnost (1993), kriminální drama podle románu Eriky Holzerové Oko za oko (1995), televizní snímek o masovém vrahovi Příběh Sweeneyho Todda ((1997; též uváděno pod názvem Oholený klenotník), smutná komedie o přátelství ženy a homosexuálního muže Příští správná věc (2000).


 

Odkazující hesla: Free Cinema
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 3.2.2009
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.