axióm

Matematika

Logika a matematika, [řečtina], přijatý předpoklad. Výchozí tvrzení (věta), které bylo bez důkazu přijato jako základ axiomaticky budované teorie. Pomocí předem stanovených pravidel odvozování, jež umožňují přechod od jedněch vět ke druhým a zavádění nových pojmů (termínů) do teorie, lze ze systému axiómů odvodit všechna ostatní tvrzení (teorémy) teorie. Od antiky (Euklidova geometrie) až do poloviny 19. století byla platnost axiómů zdůvodňována intuitivně jako zřejmé, evidentní, apriorně pravdivé tvrzení. Soudobé pojetí axiomatizace, kdy danou teorii lze obvykle axiomatizovat na základě několika systémů axiómů, požaduje pouze to, že v teorii (odvozených teorémech) nesmí dojít ke sporu: vůči takové interpretaci teorie je pak výchozí systém axiómů pravdivý. Na axióm (systém axiómů) jsou kladeny kromě podmínky bezespornosti ještě další požadavky (nezávislosti, to jest žádný axióm nelze odvodit z axiómů ostatních a úplnosti), definované buď a) z daného systému axiómů lze dokázat všechny teorémy dané teorie, nebo b) přidáním dalšího nezávislého axiómu k systému by vedlo ke sporu.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 25. 5. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: axiomatická soustava, axiomatizace, axiomatizovatelnost, Euklides, euklidovská geometrie, formalizace, interpretace teorie, logicismus, more geometrico, neeuklidovská geometrie, odvoditelnost, okruh, postulát, sémantický model, teorém, úplnost axiomatické soustavy, uznávání, vyplývání, základní filozofická otázka.

Reklama: