nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Bende
 Petr, *8.8.1977, český zpěvák a hudebník. Absolvoval hodiny hry na klavír na ZUŠ ve Velké...

Cameron
 [Kemeron], James, *16.8.1954 (Kapuskasing, Ontario, Kanada), vlastním jménem James Francis Cameron...

Svoboda
 Karel, *19.12.1938 (Praha) – †28.1.2007 (Jevany, sebevražda), český hudební skladatel...

Baránek
 Tomáš, *1972, český básník, spisovatel a textař, publicista a grafik. Absolvoval...

Kiyosaki
 Robert T., *8.4.1947 (Havaj), americký obchodník a publicista. Japonský Američan čtvrté...


moteto
[Italština], motet – forma polyfonní hudby v 13.-18. století, stylově i funkčně velmi proměnlivá. Moteto vzniklo ve Francii otextováním vrchních hlasů klauzuly, ve 13.-14. století mělo 2–4 hlasy (odspodu: tenor, motetus, triplum, quadruplum) s různými texty (nejčastěji latinskými všeobecně duchovními a francouzskými světskými). Tenor byl zpravidla bez textu provozován instrumentálně a citoval rytmicky upravenou chorální melodii. V období francouzského ars nova se uplatnilo izorytmické utváření tenoru (často též instrumentálního kontratenoru, později i textovaných hlasů) a moteto se proměnilo z drobné kompozice ve velkou a náročnou formu (P. de Vitry ). V l. polovině 15. století plnilo 4-hlasé izorytmické moteto funkci slavnostní hudby k určité příležitosti. – Ve střední Evropě se od konce 13. století do po1.15. století vyvíjel jednodušší homorytmický typ latinského moteta, jehož textovaný tenor neužíval. Byl pěstován až do 16. století – Renesanční typ moteta užíval jediný latinský text (duchovní či k určité příležitosti), nejprve mělo moteto 3–6 hlasů a vokálně instrumentální obsazení, tenor se stal hlasem středním. Postupně převládla důsledná imitační práce a vokální obsazení, vzrůstala pozornost k zhudebněnému textu. Ve 2. polovině 16. století se rozšířila v motetu vícesborová 8–12 hlasá faktura, s přechodem k baroku rostl podíl instrumentální složky. V baroku se uplatňovala koncertantní i fugová věta, doprovázený sólový zpěv recitativní či ariózní. V protestantských zemích byly zhudebňovány texty v národních jazycích (J. S. Bach ). Od poloviny 18. století se moteto občas objevuje jako označení kratších chrámových skladeb (W. A. Mozart, J. Brahms, A. Bruckner.


 

Odkazující hesla: Anerio, anglická hudba, Arcadelt, ars antiqua, ars nova, benátská škola, Binchois, Bruckner, Brumel, conductus, Dufay, Dunstable, francouzská hudba, Lasso (Lassus), Morales, Nanino, Regnart, ricercar, Rore, Rychnovský, Scheidt, Schütz, Vecchi, vícehlas, Victoria, Vitry, vokální hudba, Willaert
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 22.2.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.