Mongolsko

Mapa



Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii.
Rozloha: 1566500 km2.
Počet obyvatel: 2413 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 1,5 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1921).
Správní členění: 21 provincií,1 distrikt hlav. města.
Hlavní město: Ulaanbaatar 680 tis. obyvatel.
Nejvyšší hora: Kuiten-Uul 4374 m.
Významné řeky (jezera): Herlén gol 1264 km, Séléngé 1024 km; Uvs nuur 3350 km2, Hovsgolnuur 2620 km2.
Hlavní etnické skupiny: Mongolové 86%, Kazaši 6%, Burjati.
Úřední jazyk: mongolština.
Gramotnost: 83%.
Náboženství: buddhisté (lámaismus), muslimové, animisté.
Měna: 1 tögrög (MNT) = 100 möngö.
Hospodářství: pastevní chov dobytka, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 360 USD.

Na území dnešního Mongolska vznikaly kmenové svazy už ve starověku, v 10.–12. století se většina země stala součástí říše Kithanů. Roku 1206 byl místní vládce Temüdžin zvolen všemongolským chánem (pod jménem Čingischán) a posléze sjednotil mongolské kmeny. Čingischán podnikl rozsáhlou expanzi, která vedla za vlády jeho potomků k vytvoření obrovské říše. Mongolové ovládli Čínu, Rusko a další oblasti, ohrožovali také Evropu. Po rozpadu říše v Mongolsku vzniklo mnoho knížectví, v 17. století většinu země dobyli Číňané. Ti Mongolsko ovládali do roku 1911, kdy byla vyhlášena nezávislost tzv. Vnějšího Mongolska (Vnitřní Mongolsko je dodnes součástí Číny). V období 1919–1921 zemi opět okupovali Číňané, roku 1924 byla zrušena monarchie a vyhlášena lidová republika. Do počátku 90. let byla země zcela pod vlivem SSSR, v roce 1991 byl název státu změněn na Mongolskou republiku. Roku 1992 se konaly první svobodné volby, v průběhu 90. let se k moci dostala koalice nekomunistických stran.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 21. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: aimag, Altaj, Asie, Changaj, Chirgis-núr, Chövsgöl, Čojbalsan, Dzavchanský ajmak, Gobi, hunská říše, Kazaši, laso, mongolské výtvarné umění, mongolský kůň, Munku-Chajrchan, Nojon úl, orchonsko-jenisejské nápisy, sajga, Selenga, Selengský ajmak, Středogobijský ajmak, Süchbátar, Tavinská republika, Tuvci, Ulan-Ude, Ulángom, Ulisetaj.




Reklama: