nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Vorlíček
 Václav, *3.6.1930 (Praha), český filmový a televizní režisér a scenárista. V letech...

Washington
 [Vošingtn], Denzel, *28.12.1954 (Mount Vernon, New York, USA), americký filmový a televizní...

Bende
 Petr, *8.8.1977, český zpěvák a hudebník. Absolvoval hodiny hry na klavír na ZUŠ ve Velké...

Nos
 Pepa, *16.5.1949 (Šumperk), český folkový písničkář. V letech 1974–1982 se profesionálně...

Kazan
 [Kezán], Elia, *7.9.1909 (Cařihrad, Osmanská říše, dnešní Istanbul, Turecko) – †28.9.2003 (New...


Lipatti fotografie (2)ilustrace (1)videazvukymapyodkazy
[lipaty] Dinu, *19.3.1917 – †2.12.1950, rumunský klavírista, hudební pedagog, skladatel a hudební kritik. Tento "umělec božského duchovna" (jak jej nazval Francis Poulenc) je dnes opravdovou legendou. Narodil se v Bukurešti v bohaté hudební rodině. Jeho otec studoval housle u Pabla Sarasata, matka byla vynikající pianistka a kmotrem mu byl rumunský skladatel George Enescu. Zázračný talent dítěte byl proto velmi rychle rozpoznán. První veřejné pianistické vystoupení měl Lipatti v neuvěřitelně nízkém věku, ve čtyřech letech. Do této doby spadají i jeho první skladatelské pokusy. Pod vedením učitelky klavíru Flory Musiccescu se Lipattiho schopnosti dále úspěšně rozvíjely a v roce 1928, když mu bylo devět let, byl přijat na bukurešťskou konzervatoř. V roce 1934 se zúčastnil mezinárodní klavírní soutěže ve Vidni. Skutečnost, že získal pouze druhé místo, rozlítila slavného francouzského klavíristy Alfreda Cortota natolik, že odstoupil z poroty a pozval sedmnáctiletého Lipattiho do Paříže, aby studoval na École Nationale de Musique. Ten nabídku přijal a v letech 1934–1939 žil v Paříži hudebně vzděláván ve hře na piano Cortotem, v kompozici Paulem Dukasem (později Nadiou Boulangerovou) a v dirigovaní Charlesem Munchem. Ve druhé polovině třicátých let začal Lipatti pravidelně koncertovat doma i v zahraničí a jeho reputace den ze dne rostla. V roce 1940 se setkal se svou budoucí manželkou Madeleine Cantacuzinovou a posléze se s ní odstěhoval do Švýcarska. Roku 1944 získal tento mimořádně skromný a citlivý muž na konzervatoři v Ženevě titul profesora klavíru a koncerty po Evropě (například ve Švýcarsku, Francii, Německu, ItáliiVelké Británii) mu přinesly ohromný věhlas a popularitu. Leč osud nepřál tomuto člověku dlouhý život. Lékaři u něj zhruba v posledních šesti letech života diagnostikovali leukémii. Lipatti se ale navzdory obrovským zdravotním komplikacím nemoci nepoddal a pokračoval dál ve své práci. Jeho bravurní výkon, ať už při studiových nahrávkách či při živých koncertech, nebyl nikdy smrtelnou chorobou oslaben či znehodnocen. V posledních letech života musel dočasně tlumit bolest drahými drogami, na které mu jeho blízcí přátelé, mezi něž patřili kupříkladu Igor Stravinskij, Charles Munch či Yehudi Menuhin, přispívali nemalými finančními částkami. Navzdory rapidně se zhoršujícímu zdravotnímu stavu a doporučení lékařů se Lipatti v září roku 1950 rozhodl uskutečnit svůj poslední, dnes již legendární recitál ve francouzském Besançonu, na němž se plně projevila jeho nadlidská síla, vůle a hudební genialita. O necelé tři měsíce později ve věku 33 let podlehl zákeřné nemoci. Lipattiho klavírní umění zůstává dodnes nezapomenutelné. Jeho nenapodobitelný styl hry je charakteristický neuvěřitelně hlubokým hudebním vhledem, aristokratickou vznešeností, oduševnělou citovostí, jemnou technikou, poetickým půvabem a snahou o autentičnost každého díla. Alfred Cortot označil jednoduše jeho hru za dokonalou. Ohniskem Lipattiho repertoáru se staly skladby Fryderyka Chopina a Johanna Sebastiana Bacha, v nichž se jeho fantastické kvality ukazují v nejjasnějším světle. Stejně tak legendární je například interpretace Schumannova klavírního koncertu z roku 1948 s Philharmonia Orchestra pod taktovkou Herberta von Karajana. Walter Legge, Lipattiho producent a podporovatel, po jeho smrti napsal: "Bůh půjčil světu svůj vybraný nástroj, který jsme nazvali Dinu Lipatti, na příliš krátkou dobu."


Dinu Lipatti


Dinu Lipatti


Dinu Lipatti


 

Odkazující hesla: Boulangerová
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 19.10.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.