nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Stallone
 Sylvester, *6.7.1946 (New York, USA), vlastním jménem Sylvester Gardenzio Stallone, americký filmový...

Forman
 Miloš, *18.2.1932 (Čáslav), americký filmový režisér, pedagog a příležitostný herec a ...

Smoljak
 Ladislav, *9.12.1931 (Praha, Československo) – †6.6.2010 (Kladno, Česká republika), český...

ABBA
 Švédská hudební skupina založená v listopadu 1970 v obsazení Benny Andersson (*16.12.1946...

Support Lesbiens
 [Saport], česká hudební skupina vzniklá roku 1992. Jejími členy jsou Kryštof Michal (zpěv), Hynek...


kyslík
Oxygenium, O, chemický prvek VI. B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 8, relativní atomová hmotnost 15,9994, teplota tání -218,3°C, teplota varu -183,0°C, hustota 1,4 kg/m3. Kyslík byl objeven roku 1774. Je to bezbarvý plyn, nezbytný biogenní prvek. Skládá se z dvojatomových molekul O2 (dikyslík), které obsahují dva nepárové elektrony a jsou za obyčejné teploty paramagnetické. Přírodní kyslík je směsí tří izotopů. Kyslík je součástí vzduchu (23,0 hmotnostních %), vody (88,81 hmotnostních %) a přístupné části zemské kůry (47,3 hmotnostních %), kde je především obsažen v oxidech a kyslíkatých solích. Na stavbě zemské kůry včetně atmosféry se kyslík podílí asi 49,4 hmotnostních %. Kyslík je velmi reaktivní prvek, který se slučuje s výjimkou halogenů, vzácných plynů a některých ušlechtilých kovů se všemi prvky přímo. Tyto reakce (oxidace) probíhají po zahřátí na určitou zápalnou teplotu obvykle za značného vývoje tepla a světla, popřípadě i explozivně. V laboratoři se kyslík připravuje elektrolýzou roztoků hydroxidů nebo tepelným rozkladem některých kyslíkatých sloučenin, například oxidu rtuťnatého, stříbrného peroxidu, peroxidu barnatého, dusičnanů. Vyrábí se převážně frakční destilací kapalného vzduchu nebo frakčním zkapalňováním vzduchu. Ve sloučeninách je znám v oxidačním čísle -II (například v oxidech) a -I (v peroxidech). Oxidačního čísla I a II dosahuje ve sloučeninách s fluorem. Dopravuje se obvykle v ocelových lahvích stlačený na 15 MPa. Používá se například při spalování látek k získání energie, při oxidaci (například při pražení rud), k autogennímu svařování a řezání kovů, jako součást raketového paliva, v dýchacích přístrojích. Sloučeniny kyslíku jsou například oxidy, ozón, peroxidy.


 

Odkazující hesla: akrylonitril, bilance kyslíková, červené krvinky, důlní plyny, dýchací orgány, elementární analýza, hem, hypolimnion, koroze s kyslíkovou depolarizací, krev, kyslíkoacetylenový svařovací plamen, kyslíková elektroda, kyslíkovodíkový svařovací plamen, kyslíkový dýchač, kyslíkový konvertor, láhev na plyny, odkysličování oceli, ozon, planetární atmosféra, platinová čerň, přídatné dýchací orgány, řezání kyslíkem, sluneční energie, stratifikace
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 27.11.2013
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.