nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Babka
 Václav, *11.8.1927 (Praha, Československo) – †1.7.2010 (Olomouc, Česká republika), český...

Citron
 Česká hudební skupina založená roku 1976 v Ostravě Petrem Michalkem (basová kytara). V ...

Blanchett
 Cate, *14.5.1969 (Clayton, Melbourne, Austrálie), vlastním jménem Catherine Elise Blanchett...

Bacily
 Česká hudební skupina, založená roku 1971 především jako doprovodná skupina Václava Neckáře. Vůdčími...

Monkey Business
 Česká hudební skupina založená roku 1999 klávesistou a skladatelem Romanem Holým. Dalšími členy...


kyslík
Oxygenium, O, chemický prvek VI. B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 8, relativní atomová hmotnost 15,9994, teplota tání -218,3°C, teplota varu -183,0°C, hustota 1,4 kg/m3. Kyslík byl objeven roku 1774. Je to bezbarvý plyn, nezbytný biogenní prvek. Skládá se z dvojatomových molekul O2 (dikyslík), které obsahují dva nepárové elektrony a jsou za obyčejné teploty paramagnetické. Přírodní kyslík je směsí tří izotopů. Kyslík je součástí vzduchu (23,0 hmotnostních %), vody (88,81 hmotnostních %) a přístupné části zemské kůry (47,3 hmotnostních %), kde je především obsažen v oxidech a kyslíkatých solích. Na stavbě zemské kůry včetně atmosféry se kyslík podílí asi 49,4 hmotnostních %. Kyslík je velmi reaktivní prvek, který se slučuje s výjimkou halogenů, vzácných plynů a některých ušlechtilých kovů se všemi prvky přímo. Tyto reakce (oxidace) probíhají po zahřátí na určitou zápalnou teplotu obvykle za značného vývoje tepla a světla, popřípadě i explozivně. V laboratoři se kyslík připravuje elektrolýzou roztoků hydroxidů nebo tepelným rozkladem některých kyslíkatých sloučenin, například oxidu rtuťnatého, stříbrného peroxidu, peroxidu barnatého, dusičnanů. Vyrábí se převážně frakční destilací kapalného vzduchu nebo frakčním zkapalňováním vzduchu. Ve sloučeninách je znám v oxidačním čísle -II (například v oxidech) a -I (v peroxidech). Oxidačního čísla I a II dosahuje ve sloučeninách s fluorem. Dopravuje se obvykle v ocelových lahvích stlačený na 15 MPa. Používá se například při spalování látek k získání energie, při oxidaci (například při pražení rud), k autogennímu svařování a řezání kovů, jako součást raketového paliva, v dýchacích přístrojích. Sloučeniny kyslíku jsou například oxidy, ozón, peroxidy.


 

Odkazující hesla: akrylonitril, bilance kyslíková, červené krvinky, důlní plyny, dýchací orgány, elementární analýza, hem, hypolimnion, koroze s kyslíkovou depolarizací, krev, kyslíkoacetylenový svařovací plamen, kyslíková elektroda, kyslíkovodíkový svařovací plamen, kyslíkový dýchač, kyslíkový konvertor, láhev na plyny, odkysličování oceli, ozon, planetární atmosféra, platinová čerň, přídatné dýchací orgány, řezání kyslíkem, sluneční energie, stratifikace
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 27.11.2013
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.