nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Alkehol
 Česká hudební rocková skupina založená v roce 1991 Otou Herešem a Petrem Bunešem...

Dlouhý
 Vladimír, *10.6.1958 (Praha, Československo) – †20.6.2010 (Praha, Česká republika), český...

Wohnout
 Česká pražská hudební skupina tvořená bratry Janem a Matějem Homolovými (oba kytara a zpěv...

Reno
 Jean, *30.7.1948 (Casablanca, Maroko), vlastním jménem Don Juan Moreno y Jederique Jimenez...

Demme
 Jonathan, *22.2.1944 (Baldwin, Long Island, New York, USA), vlastním jménem Robert Jonathan Demme...


křemík
Silicium, Si, chemický prvek IV.A skupiny periodické soustavy, protonové číslo 14, relativní atomová hmotnost 28,085. Teplota tání je 1414°C, teplota varu 2630°C, hustota 2332 kg/m3. Křemík byl objeven roku 1823. Je to modrošedá, značně tvrdá křehká látka, polovodič. Křemík je po kyslíku nejrozšířenější prvek v zemské kůře (asi 28 hmotnostních %). Málo reaktivní prvek, slučuje se s kyslíkem, halogeny, sírou, dusíkem a uhlíkem až při vysoké teplotě. S výjimkou kyseliny fluorovodíkové nereaguje s kyselinami. Ve zředěných roztocích hydroxidů se rozpouští za vzniku křemičitanů a uvolnění vodíku. V přírodě se vyskytuje ve sloučeninách, v rozmanitých křemičitanových minerálech. Technický křemík se vyrábí zahříváním koksu a písku (oxid křemičitý) v elektrické peci. Slitina křemíku a železa, tzv. ferrosilicium se používá jako dezoxidační činidlo při výrobě železa a oceli. Velmi čistý křemík pro elektrotechnický průmysl se získává zahříváním chloridu křemičitého se zinkem v inertní atmosféře nebo redukcí trichlorsilanu vodíkem při vysoké teplotě. Čistý křemík se používá na výrobu polovodičových součástek, pro výrobu diod, tranzistorů, integrovaných obvodů se ke křemíku přidává malé množství boru nebo fosforu (tzv. akceptory nebo donory elektronů), které z křemíku vytvoří polovodič P nebo N. Technický křemík se používá do bronzových nebo ocelových slitin a k výrobě silikonů. – Ve sloučeninách má křemík oxidační číslo IV. Mimořádná afinita křemíku ke kyslíku způsobuje nestálost sloučenin, v nichž je křemík vázán na jiný prvek než kyslík. Proti uhlíku, který je ve stejné skupině periodické soustavy, není křemík schopen vytvářet násobné vazby. Podobně jako uhlík i křemík vytváří řetězce typu -Si-Si-Si-Si-; délka řetězců je však omezena na šest atomů; kruhové řetězce křemík netvoří. Mnohem stabilnější jsou u křemíku řetězce typu -Si-O-Si-O. Významnými sloučeninami křemíku jsou například oxid křemičitý SiO2(obecně nazývaný křemen), fluorid křemičitý SiF4, kyselina fluorokřemičitá, kyselina křemičita, silany, silikáty.


 

Odkazující hesla: anticorodal, bronz, crofesima, Dulongův-Petitův zákon, ferosilicium, halogeneze, hliníkové slitiny, kyslíkový pochod, metalotermie, ocel, plasty, pokovování, přímá redukce, sial, silicidy, silikomangan, silikotermie, silumin, sima, thallium
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 31.8.2002
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.