nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Trojan
 Ivan, *30.6.1964 (Praha, ČSSR), český filmový, televizní a divadelní herec. Je synem herce...

Tarkovskij
 Andrej, *4.4.1931 (Zavražje, Ivanovská oblast, Rusko – tehdejší SSSR) – †29.12.1986 (podle některých...

Moučka
 Jaroslav, *9.11.1923 (Studená u Dačic, Československo) – †26.12.2009 (Praha, Česká...

Skoumal
 Petr, *7.3.1938 (Praha) – †28.9.2014 (Praha), český hudební skladatel, pianista a zpěvák...

Chramostová
 Vlasta, *17.11.1926 (Brno), česká divadelní a filmová herečka. V letech 1941–1945...


komplex
Psychologie, psychiatrie, a) pojem, definovaný v rámci obecné psychologie jako souhrn vzájemně spjatých psychických obsahů (citů, představ, myšlenek, snah, postojů) vázaných na společné jádro předmětného (na určitý objekt zaměřeného) a afektivního (emocionálního) charakteru. V asocianisticky orientované koncepci G. E. Müllera (*1850 – †1934) ústřední psychologická kategorie, prezentovaná souborem představovaných elementů, vznikajících na zákkladě pozornosti a sdrnžovaných v asociačním celku (komplexu), uchovávaném v paměti a doplňovaném zkušeností prostřednictvím apercepce (nahrazení gestalistické kategorie "tvaru" pojmem "komplex"); b) jedeme základních pojmů hlubinné psychologie, zavedený do psychopatologie E. Bleulerem jako označení souboru pocitů vytěsněných do nevědomí, odkud motivují jednání člověka; organizovaný celek více či méně nevědomých a výrazně afektivně nabitých sentimentů, představ a vzpomínek, které se formovaly v mezilidských vztazích a mají strukturující vliv na všech úrovních lidské psychiky (afektivní komplex). Obecněplatí,že čím větší význam připisuje určitý psychologický směr nevědomí, tím větší význam nabývá komplex v rovině psychopatologie i psychoterapie. Podle stupně akceptování významu nevědomí, podle převládajících kvalit citových vazeb a vznikajících motivací byla rozlišena řada specifických komplexů. C. G. Jung definoval komplex jako strukturované seskupení psychických elementů kolem afektivně utvářeného jádra, generující ve formě nevědomého nukleárního prvku komplexu velký počet druhotných asociací. Formace nevědomých psychických kvalit vstupuje do vědomí pouze po překročení určitého prahu své intenzity (autonomní komplex). Naproti tomu A. Adler odvodil tzv. komplex méněcennosti původně z orgánové nedostatečnosti (insuficience) jedince, později z jakékoliv jeho dlouhodobě podřízené (oslabené, znevýhodněné) pozice vůči sociálnímu okolí. Tento komplex je silným neurotizujícím činitelem, který se po příslušném posílení a fixaci stává (na rozdíl od pouhého pocitu méněcennosti) trvalým patologickým rysem (dispozicí). Autoritářský komplex tvoří soubor vytěsněných a automaticky se prosazujících myšlenek a postojů, jež se týkají původních vztahů k autoritě. Silně afektované vztahy k primárním, v dětství prožívaným autoritám zakládají pozdější povahové rysy jedince, a to buď rebelii (odpor k autoritám), nebo submisivitu (podřizování se autoritám); obě dimenze jsou zvýrazněny u neurotiků. Specifickou formou autoritářského komplexu je S. Freudem formulovaný komplex otce, chápaný ve smyslu ambivalentního vztahu k otci jako součást oidipovského komplexu, a komplex matky, vyjadřující vývojovou závislost psychiky jedince na prvotních psychosociálních vazbách dítěte k rodičům. Komplex feminity či femininní komplex (autorka M. Kleinová) vyjadřuje u mužských jedinců skryté obavy ze ztráty mužských rolí a převzetí rolí femininních. Komplex maskulinity či maskulinní komplex (autor A. Adler) naopak odráží rebelantní postoj ženských jedinců proti anatomické danosti vlastního těla. Jeho základem je v hlubinné interpretaci tzv. závist penisu, projevem usilování o převzetí mužské role a celkové pozice muže v psychosociálních vazbách, důsledkem vytvoření a fixace maskulinního charakteru ženy. Klíčový význam v učení S. Freuda zaujímá oidipovský komplex (též oidipský komplex, komplex Oidipův), pojmenovaný podle mytického hrdiny Oidipa, jenž nevědomky zabil svého otce a oženil se s vlastní matkou. Toto "jádro neuróz", jemuž přísluší podle psychoanalýzy jedna ze základních rolí ve strukturaci osobnosti, představuje předpokládaný soubor erotických a nepřátelských vazeb dítěte vůči rodičům, který jako "univerzální afektivní konstelace daná zásadní tendencí vzájemnosti opačných pohlaví" vzniká zejména mezi 3. až 5. rokem věku. V pozitivním oidipovském komplexu se formují nevědomé pocity soustředěné kolem přání odstranit rivala stejného pohlaví a eroticky "získat" rodiče opačného pohlaví; v negativním oidipovském komplexu je naopak milován rodič téhož a nenáviděn rodič opačného pohlaví. Oidipovský komplex se oživuje v období puberty a v dospělosti je řešen identifikací s rodičem stejného pohlaví při posílení (rozvoji) vlastní nezávislé identity. S oidipovským komplexem úzce souvisí kastrační komplex, který vyjadřuje jeho normativní aspekt. Někdy je označen též jako kastrační strach, představovaný intenzívními obavami chlapce z fiktivní kastrace jako trestu za zakázaná erotická přání (strach ze ztráty penisu jako nejzazšího trestu, který již stihl opačné pohlaví). U dívek se předpokládá kompenzace pocitu anatomického ochuzení v tzv. závisti penisu, jež tvoří základ komplexu maskulinity. Kastrační komplex může být manifestován jako dětská obava z anatomické ztráty či jako obava dospělého ze ztráty schopnosti prožívat erotickou slast, resp. jako vágní strach z možnosti omezení (minimalizace) maskulinních rolí (kastrace jako symbolický pojem označuje ztrátu maskulinity v různých biologických, psychologických a sociálníchaspektech). Elektřin komplex (komplex Elektry) byl formulován C. G. Jungem jako ženská verze oidipovského komplexu, zdůrazňující afektivní vazbu dcery k otci. Pojmenován podle mytické dcery krále Agamemnona a jeho manželky Klytaiméstry. Kainův komplex (komplex Kaina) pojmenovaný podle biblické postavy bratrovraha Kaina označuje soubor představ, pocitů a postojů spjatých s jevy sourozenecké rivality. – Přestože hlubinné psychologické pojetí komplex vychází z empirických faktů a terapeutických zkušeností, jež přispěly k osvětlení mechanismů nevědomých procesů, je v mnohém ovlivněno iracionalistickými východisky, univerzalizací patologických jevů v rovině mezilidských interakcí a zveličováním role patogenity psychických traumat v dětství.


 

Odkazující hesla: konverze, méněcennost
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 9.8.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.