nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Zapasiewicz
 Zbigniew, *13.9.1934 (Varšava, Polsko) – †14.7.2009 (Varšava, Polsko), vlastním jménem...

Vaňková
 Ludmila, *9.5.1927 (Praha), česká prozaička. Studovala obor sociologie a psychologie na...

Novák
 Petr, *6.9.1945 (Praha) – †19.8.1997 (Praha), český zpěvák a skladatel. V Praze...

Mathé
 Ivo, *18.5.1951 (Praha), český producent, televizní autor a mediální funkcionář, první...

Boney M
 Německá hudební skupina založená roku 1975 ve složení Marcia Barrett, Liz Mitchell, Maizie Williams...


Kavkaz
Členité hornaté území na hranici Ruska (Dagestán, Čečensko, Ingušsko, severní a jižní Osetie, Kabardino-Balkarská republika, Karačajevo-Čerkesská republika a Adygea), Gruzie, ÁzerbájdžánuArménie; mezi mořem ČernýmKaspickým, na jih od Kuma-manyčské sníženiny. Kavkaz zahrnuje Předkavkazsko, Velký Kavkaz (často jen Kavkaz) a ZakavkazskoMalým KavkazemArménskou vysočinou. Pohoří vulkanického původu, plocha přibližně 440000 km2. Velký Kavkaz (dlouhý 1100 km) tvoří dvě rovnoběžná pásma: Hlavní (též Vodorazdeľnyj, nejvyšší hora Kavkazu El'brus, 5642 m n.m., má západní a východní vrchol, nachází se v Karabaldinsko-balkarské autonomní republice) a Boční hřeben. Velký Kavkaz na severu je oddělen od jižního Malého Kavkazu hlubokým tektonickým údolím s nížinami Kolchidskou na západě a na východě Kuro-Araksanskou. Rozprostírá se mezi KrasnodaremBaku. Četné vrcholy jsou zaledněny, sněžná čára leží v 2700–3000 m n.m. Asi 2000 ledovců (největší Dychsu, Bezingi) zaujímá 1428 km2. Kavkaz je pramennou oblastí mnoha řek (Kura, Terek, Rioni). Z jezer je největší Sevan (v Arménii). Území Kavkazu vyniká velkou pestrostí geomorfologickou i vegetační. Kavkaz vyvrásněn v třetihorách, tvořen krystalickými břidlicemi, výlevnými horninami a granity. Četná lázeňská a rekreační střediska. Islámské náboženství. Kavkaz býval přirozenou hranicí mezi Osmanskou říší a Ruskem. Turistický ruch, treking, cyklistika, alpinismus, rafting. Studiem Kavkazu se zabýval Emanuel Fait, český zeměpisec, v letech 1894–95 získal doktorát za práci Kavkaz, jeho přírodní krásy, poměry národo-hospodářské, národopis a místopis. Roku 65 př.n.l. na Kavkaz pronikl Pompeius a začal řešit problematiku Blízkého východu v římské politice.
Hlavní vrcholy Kavkazu (nadmořská výška v metrech):
Velký Kavkaz: Eľbrus 5642, Dychtau 5203, Koštantau 5151, Puškinův štít 5100, Šchara 5068, Džangitau 5058, Kazbek 5033, Katyntau 4970, Rusaveliho štít 4960, Ušba 4700
Malý Kavkaz: Gjamyš 3724
Arménská vysočina: Aragac: 4090


 

Odkazující hesla: Attila, bóra, Čečna, Černé moře, Elbrus, Jessentuki, Kaspické moře, Kimmeriové, Paskevič, Rusové, Sevan, Severní Osetie-Alanie, Tolstoj, včela medonosná, Velký Kavkaz, Wrangel
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 2.11.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.