nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Roxette
 Švédská hudební skupina, kterou od roku 1986 tvoří zpěvačka Gun Marie Fredriksson (*30.5.1958...

Hladík
 Radim, *13.12.1946 (Praha) – †4.12.2016(Praha), český kytarista, skladatel a producent...

Hansard
 Glen, *21.4.1970 (Dublin) , irský zpěvák a kytarista. Ve svých třinácti letech opustil školu...

Javory
 Česká hudební skupina založená roku 1974 sourozenci Ulrychovými po jejich odklonu od rockového...

Hayek
 [Hajek], Salma, *2.9.1966 (Coatzacoalcos, Veracruz, Mexiko), vlastním jménem Salma Hayek Jimenez...


jod
[Jód, řečtina], iodium, jód, I, chemický prvek VII.A skupiny periodické soustavy, halogen, protonové číslo 53, relativní atomová hmotnost 126,9045, teplota tání je 113,7°C, teplota varu 184,4°C, hustota 4930 kg/m3. Iod byl objeven v roce 1811. Je to šedočerná kovově lesklá krystalická látka. Za atmosférického tlaku sublimuje, aniž by tál. V přírodě se nachází jako jodid v solankách, ve formě jodičnanu například v ložiskách chilského ledku, v mořské vodě (jako jodid), v mořských živočiších a rostlinách. Výroba jodu je založena buď na oxidaci jodidu, nebo na redukci jodičnanu na jodid a následující oxidaci na elementární jod. Používá se například v chemii a pro své antiseptické účinky v lékařství. Jeho páry jsou fialové, jedovaté. V lidském organismu se jod z větší části vychytává štítnou žlázou, kde se využívá k syntéze jejích hormonů. Ve sloučeninách má jod oxidační číslo -I, I, III, V, VII. Významnými sloučeninami jodu jsou například: oxid jodičný I2O5, bílý prášek, jediná exotermní sloučenina halogenu s kyslíkem, kyselina jodičná HIO3, bílá krystalická látka, kyselina jodistá HIO4 je slabá kyselina, silné oxidační činidlo.


 

Odkazující hesla: astat, halogeneze, halogenová žárovka, halogeny, jodové číslo, jodovodík
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 5.2.2019
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.