nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Zelazny
 Roger, *13.5.1937 – †14.6.1995, americký spisovatel. Po studiích pracoval v letech...

Eco
 Umberto, *5.1.1932 – †19.2.2016, italský sémiolog, estetik a spisovatel, profesor na...

Hackenschmied
 Alexander, *17.12.1907 (Linz, Rakousko) – †26.7.2004 (New York, USA), americký fotograf a ...

Paltrow
 [Paltrou], Gwyneth, *28.9.1972 (Los Angeles, USA), vlastním jménem Gwyneth Kate Paltrow, americká...

Pink Floyd
 Britská hudební skupina vzniklá roku 1966 v Londýně postupnou změnou názvů T-Set, Megadeaths či...


Jirásková
Jiřina, *17.2.1931 (Praha, Československo) – †7.1.2013 (Praha, Česká republika), významná česká divadelní a filmová herečka. Pocházela z rodiny poštovního úředníka a divadelního ochotníka. Studovala na kutnohorském klášterním gymnáziu voršilek, ale z kvinty přešla na pražskou konzervatoř a z ní na nově vzniklou divadelní fakultu AMU, kde studovala v letech 1946–1950 u Ladislava Peška, Karla Högera, Anny IblovéMiloše Nedbala. Za studií pracovala jako funkcionářka Mezinárodního svazu studentstva a jako konferenciérka se zúčastnila několika mezinárodních festivalů mládeže. Krátce byla členkou královéhradeckého Krajského oblastního divadla (1950–1951), v roce 1951 natrvalo zakotvila v Divadle na Vinohradech, jehož se stala ředitelkou v letech 1990–2000 . V 60. letech navíc příležitostně hostovala v Činoherním klubu a na četných zájezdových představeních. Začínala chlapeckými rolemi (Zvíkovský rarášek, Tom Sawyer, Jeník v Babičce), poté přešla k charakterním rolím ve hrách domácího i světového repertoáru – Mnoho povyku pro nic (Hera), Večer tříkrálový (Olivie), Richard III. (Markéta), Královna Kristina, Anna Franková, Kleopatra, Čtyři roční doby (Beatrice), Záviš z Falkenštejna (Kunhuta), Život a dílo skladatele Foltýna (Jitka), Komu zvoní hrana (Pilar), Návštěva staré dámy (Klára), Ivanov (Anna Petrovna), Nora (paní Lindeová), Višňový sad (Charlotta), Jindřich IV. (markýza Matylda Spina) aj. Její doménou se staly charakterní role plnokrevných a temperamentních žen a dam, citově bohaté a inteligentní hrdinky se smyslem pro humor a s velkou dávkou vrozené inteligence, přičemž její velkou devizou byl její charakteristický hlas s typickou dávkou ironie a hořkosti. Film dokázal jejího potenciálu využít jen v omezené míře, často v menších komediálních rolích, přesto se záhy zařadila mezi významné charakterní komičky. Debutovala v epizodní roli středometrážního snímku Krejčovská povídka, v 60. letech se uplatnila především ve filmech režisérů „nové vlny" (Evald Schorm, Antonín Máša, Pavel Juráček), v 70. letech se z politických důvodů nemohla na filmovém plátně objevit. Za její životní roli je považována postava rázovité venkovské zdravotní sestry „babi" ve snímku Karla Kachyni Sestřičky. Účinkovala též v celé řadě televizních filmů, seriálů a různých pořadů, věnovala se umělecké recitaci ve Viole, svůj hlas propůjčila několika animovaným snímkům a příležitostně zavítala i do slovenských a maďarských filmových ateliérů. Byla vyslankyní dobré vůle při českém výboru UNICEF a v 90. letech se angažovala též v politice. Získala řadu ocenění, mj. titul zasloužilá umělkyně (1988), Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře (1998), Cenu Senior Prix od Nadace Život umělce (2001), Medaili Za zásluhy (2006) a byla uvedena do Dvorany slávy televizní ankety TýTý (2008). Jejím manželem byl krátce herec Jiří Pleskot (*1922–†1997) a životním partnerem režisér Zdeněk Podskalský (*1923–†1993), s nímž v 70. letech spolupracovala na divadelních zájezdech. V posledních letech života trpěla četnými zdravotními potížemi a podstoupila několik operací.

Vybraná filmografie: středometrážní snímek a filmový debut Krejčovská povídka (1953), drsné budovatelské drama Po noci den (1955), špionážní drama Smyk (1960), komunální satira Každá koruna dobrá (1961), adaptace divadelní hry Oldřicha Daňka Pohled do očí (1961), komunální satira Einstein kontra Babinský (1963), psychologická studie příslušníka nadšené generace mládežnických funkcionářů Každý den odvahu (1964), povídka Kapr z filmu Povídky o dětech (1964), povídka Čintamani a ptáci z filmu podle kriminálních povídek Karla Čapka Čintamani a podvodník (1965), portrét rozčarované generace 60. let Bloudění (1965), psychologicko – kriminální drama Třicet jedna ve stínu (1965), dětský snímek podle knihy Jana Rysky Dědeček, Kyliján a já (1965), secesí a Franzem Kafkou inspirovaná poetická tragikomedie Hotel pro cizince (1966), detektivka z prostředí psychiatrické léčebny Dům ztracených duší (1967), smutná komedie podle povídky Ilony Borské Jak se zbavit Helenky (1967), televizní seriál o podnikatelských rodech ve vrcholném období národního obrození podle románu Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu (1968), adaptace románu Josefa Škvoreckého Lvíče pod názvem Flirt se slečnou Stříbrnou (1969), smutná anekdota podle povídky Milana Kundery Já, truchlivý bůh (1969), absurdní groteska na motivy knihy Jonathana Swifta Gulliverovy cesty pod názvem Případ pro začínajícího kata (1969), legendární komedie o třech venkovských fasádnících ve víru velkoměsta Světáci (1969), bláznivá komedie Ďábelské líbánky (1969), fantastický příběh na motivy románu Julese Verna Na kometě (1970), tři epizody z dětství Julia Fučíka Julek (1979), televizní komediální seriál o lidech z jednoho sídliště Dnes v jednom domě (1979), komedie o natáčení filmové komedie Trhák (1980), příběh adoptovaného chlapce Útěky domů (1980), lidová komedie Křtiny (1981), první část úspěšné „básnické" komediální série Jak svět přichází o básníky (1982), příběh z jihomoravské vesnice podle novely Jana Kostrhuna Vinobraní (1982), příběh z jedné školy Bota jménem Melichar (1983), komedie o životě slavného génia Jára Cimrman, ležící, spící (1983), adaptace novely Vladimíra Párala Katapult (1983), komediální moralita Samorost (1983), úsměvný příběh začínající zdravotní sestry na motivy románu Adolfa Branalda Vizita s názvem Sestřičky (1983), populární lidová komedie Slunce, seno, jahody (1983), výpravná revuální podívaná Barrandovské nokturno aneb Jak film tančil a zpíval (1984), obrazy ze života slovenské spisovatelky Boženy Slančikové – Timravy Šiesta veta (1986), tragikomedie o lásce, manželství a rodičovství Můj hříšný muž (1986), televizní historický seriál podle románů Vladimíra Neffa Zlá krev (1986), televizní hudební komedie Poslední leč Alfonse Karáska (1987), televizní komedie Žena v trysku století (1987), adaptace románu Jana Otčenáška Když v ráji pršelo (1988), další bláznivá hoštická komedie Slunce, seno a pár facek (1989), psychologická studie mladé ženy, prožívající citové a mravní dilema, Příběh 88 (1989), televizní drama Vstup do ráje zakázán (1989), adaptace románu Vladimíra Párala Muka obraznosti (1989), rodinná komedie Dva lidi v zoo (1989), moderní pohádka o chlapci na prahu dospívání Motýlí čas (1990), televizní drama o životě dcery K. H. Borovského Dcera národa (1990), televizní komedie podle povídky Marka Twaina Radostný život posmrtný (1990), do třetice všeho dobrého z Hoštic Slunce, seno, erotika (1991), televizní seriál Náhrdelník (1992), tragikomedie podle divadelní hry Jiřího Hubače Jedna kočka za druhou (1993), televizní drama Zámek v Čechách (1993), televizní seriál podle knihy Karla Poláčka Bylo nás pět (1994), komorní psychologický snímek podle scénáře Jiřího Hubače Fany (1995), televizní seriál Život na zámku (1995), televizní detektivka podle románu S. S. Van Dina Vyvraždění rodiny Greenů (2002), televizní rodinný seriál Pojišťovna štěstí (2004), televizní seriál na téma mezilidských vztahů Rodinná pouta (2004), rodinná pohádka Anděl Páně (2005), televizní drama Povodeň (2005), televizní rodinný seriál Dobrá čtvrť (2005), teenagerovská prázdninová komedie Rafťáci (2006).


 

Odkazující hesla: Divadlo na Vinohradech
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 7.1.2013
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.