nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Křižan
 Jiří, *26.10.1941 (Valašské Meziříčí, tehdejší protektorát Čechy a Morava) – †13.10.2010...

Farna
 Ewa, *12.8.1993 (Třinec), česká zpěvačka. Od dětství zpívala v pěveckém sboru, s úspěchem...

Geddes
 Anne, *září 1956, novozélandská fotografka. Narodila se v Austrálii, nyní žije a pracuje...

Sarandon
 Susan, *4.10.1946 (Queens, New York, USA), vlastním jménem Susan Abigail Tomalin, americká filmová...

Irving
 John, *2.3.1942 (Exeter, New Hampshire), vlastním jménem John Winslow, americký spisovatel...


jakobíni
Politické seskupení za Velké francouzské revoluce na konci 18. století. Program jakobínů se v průběhu revoluce vyvíjel od liberalismu až k radikální diktatuře. Původní klub poslanců generálních stavů ve Versailles, založili v květnu až červnu roku 1789 zejména poslanci z Bretaně (tzv. bretaňský klub). Členové klubu Jakobínů byli nazývaní podle pařížského sídla klubu v bývalém klášteře sv. Jakuba.
Zpočátku měli v klubu hlavní vliv E.J.Sieyés, A.P.Barnave, I.R.G. Le Chapelier, bratři Lamethové, v důsledku rostoucí popularity klubu přistoupili G.H.Mirabeau, M.P.J.La Fayette. Od roku 1790 byl jakobínský klub přístupný i pro nečleny Národního shromáždění, stal se vedle sněmovny hlavním řečnickým fórem revoluce, přijímal stížnosti obyvatel z celé Francie, rozesílal tiskoviny, ovlivňoval revoluční tisk. K jakobínskému klubu v Paříži se připojovaly další kluby na venkově (celkem jich byly asi 3000).
Od roku 1790 se začala vytvářet jakobínská levice, vedená M.M.I.Robespierrem. Představovala zájmy maloburžoazie, měla radikální charakter, udržovala styky se sansculoty. Roku 1791 se od jakobínů oddělili feuillanti, 1792 girondisté. Radikální jakobíni se podíleli na přípravě srpnového povstání roku 1793.
Po zvolení Konventu tehdejší předseda klubu jakobínů J.Pétion spolupracoval s girondisty (J.M.Roland de la Platiére). V boji o moc v zemi zvítězilo v důsledku květnového povstání 1793 politické seskupení montagnardů (radikální jakobíni, cordelieři). V září 1793 nastolili montagnardi vedení jakobíny revoluční teror. Hlavním orgánem revoluční diktatury se postupně stal Výbor veřejného blaha. Revoluční diktatura vedla k potlačení vnitřní kontrarevoluce, k upevnění centralizace státu, k úspěšné reorganizaci vojsk a válečné výrobě, oslabila církev a posílila demokratizaci společnosti (ústava z 24.6.1793).
Další stupňování teroru (popravy hébertovců, dantonovců) a zásahy do ekonomiky země však vedly k postupné izolaci jakobínů, kteří vládli byrokratickými metodami a ztráceli podporu lidových vrstev. Rozpory se projevily ve Výboru veřejného blaha – proti vedoucí skupině jakobínů (M.M.I.Robespierre, A.L.L.Saint-Just, G.Couthon) se postavila většina v Konventu (tzv. Bažina). 8.thermidoru (26.7.1794) byli robespierrovci z rozhodnutí Konventu zatčeni a po neúspěšném povstání jakobínů 9.thermidoru byli 10.thermidoru popraveni. Perzekuce jakobínů pokračovala v celé Francii, kluby jakobínů byly uzavřeny.


 

Odkazující hesla: Abaffy, Carrier, Danton, egalitarismus, feuillanti, Fouché, Jasiński, kluby revoluční ve Francii, Konvent, Lanjuinais, Lyon, Marat, Martinovics, Prudhon, Robespierre, Saint-Just, Velká francouzská revoluce, ventôsské zákony, volonté générale
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 28.5.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.