nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Ryder
 [Rajdr], Winona, *29.10.1971 (Winona, Minnesota, USA), vlastním jménem Winona Laura Horowitz...

Holki
 Česká dívčí vokální skupina, kterou od roku 1999 tvořily konzervatoristky Klára Kolomazníková (*12...

Horkýže slíže
 Slovenská hudební punková skupina založená v Nitře v listopadu roku 1992 ve složení Peter...

Kemr
 Josef, *20.6.1922 (Praha, Československo) – †15.1.1995 (Praha, Československo), významný český...

Vilhelmová
 Tatiana, *13.7.1978 (Praha, Česká republika), česká filmová, televizní a divadelní herečka...


Jasný
Vojtěch, *30.11.1925 (Kelč u Vsetína, Československo), významný český filmový a televizní režisér, scenárista a pedagog. Pochází z učitelské rodiny, láskou k filmu vzplanul již v dětském věku, kdy jeho otec (činovník Sokola) zakoupil pro sokolskou jednotu promítací přístroj a začal promítat filmy. Od dětství se věnoval fotografii, během okupace prošel totálním nasazením a působil v odboji (jeho otec zahynul v roce 1942 v Auschwitzu – Osvětimi). Hned po válce začal studovat filozofii a ruštinu na Karlově univerzitě, v roce 1946 byl přijat na FAMU, kde vystudoval obor filmové fotografie (kamera) pod vedením Karla Plicky, který významně ovlivnil jeho další umělecké směřování. Absolvoval v roce 1951 snímkem Není stále zamračeno. Již během studií spolupracoval s Karlem Kachyňou, s nímž poté působil v Čs. armádním filmu, kde natáčeli budovatelské dokumenty a také realizovali několik dokumentů o Číně, jež vznikly během zájezdu s Armádním uměleckým souborem. V roce 1956 Jasný samostatně debutoval v hrané tvorbě snímkem Zářijové noci, o dva roky později na sebe upozornil výtečným poetickým filmem Touha a definitivně, dokonce v mezinárodním rozměru se prosadil ve své době průkopnickým a mnoha cenami ověnčeným snímkem Až přijde kocour (1963). K vrcholnému uměleckému vzepjetí dozrál v roce 1968, kdy natočil své mistrovské dílo Všichni dobří rodáci, které však záhy skončilo v trezoru a které se mu stalo osudným – tvůrce se stal nepřijatelným pro nastupující normalizační režim a v roce 1970 raději zvolil dobrovolný odchod do zahraničí, než by se stal jeho přisluhovačem. Před svým odchodem ještě připravoval povídkový snímek Psi a lidé, jehož režie se poté ujal Evald Schorm. Krátký čas žil v Jugoslávii, později se usadil v Rakousku a v roce 1984 přesídlil do USA (žije v New Yorku), kde mj. přednášel na Kolumbijské univerzitě. Jako filmový, televizní a divadelní režisér a pedagog působil v řadě dalších zemí (Chorvatsko, Německo, Finsko, Francie, Norsko, Izrael, Kanada). Natáčel dokumentární a hrané filmy, zejména pro televizi, často se jednalo o adaptace literárních děl nebo divadelních her. Pro jeho život i práci v evropském exilu mělo velký význam přátelství s Henrichem Böllem, jemuž v roce 1982 věnoval umělecký dokument. V roce 1999 se pokusil o umělecký i osobní návrat do vlasti snímkem Návrat ztraceného ráje, který se však setkal s vlažným přijetím u kritiky i u diváků. Vojtěch Jasný, svým osobním založením lyrik filmového plátna, patří k nejvýznamnějším českým tvůrcům – jeho humanisticky orientované dílo se vyznačuje osobitou poetičností a důrazem na výtvarnou stránku. Je rovněž činný jako pedagog, působil na vysokých školách ve Vídni, v Salzburgu, v Mnichově a v New Yorku. V roce 1950 vydal spolu se Zdeňkem Formanem a Karlem Kachyňou fotografickou knihu Budujeme pohraničí, v roce 1954 pak knihu Byli jsme v zemi květů (ve spolupráci s Karlem Kachyňou a Jaroslavem Čechem). Své osobní i odborné zkušenosti shrnul v knize Život a film (1999). V roce 2007 byl oceněn Českým lvem za celoživotní přínos české kinematografii.
Vybraná filmografie (u celovečerních filmů režie, není-li uvedeno jinak; u dokumentů z první poloviny 50. let neuvádíme detailně, většinou se jednalo o spolupráci s Karlem Kachyňou v různých tvůrčích složkách): krátký budovatelský dokument Věděli si rady (1950), dlouhý hraný dokument z pohraničí a Jasného absolventský film na FAMU Není stále zamračeno (1950), dlouhometrážní dokumenty Za život radostný (1950), Neobyčejná léta (1952), Vítězný pochod (1952, pouze spol. kamera), v Číně natočené dokumenty Lidé jednoho srdce (1953), Na stráži (1953), Stará čínská opera (1953) a Z čínského zápisníku (1954), hraný špionážní příběh z vojenského prostředí Dnes večer všechno skončí (1954, spol. režie s K. Kachyňou), již samostatně natočené krátké dokumenty Bez obav (1955, námět, scénář, režie) a Příležitost (1955, scénář a režie), opatrně kritická moralita z vojenského prostředí podle divadelní hry Pavla Kohouta a samostatný celovečerní režijní debut Zářijové noci (1956, + spol. na scénáři), poetický povídkový snímek na téma běhu lidského života a mimořádně významné české filmové dílo Touha (1958, + námět a spol. na scénáři), sugestivní drama z koncentračního tábora Přežil jsem svou smrt (1960), satirická vesnická komedie z časů družstevních agitátorů Procesí k Panence (1961), slavná, mnoha cenami ověnčená pohádková společenská satira s Janem Werichem a výtečnými barevnými triky a nejúspěšnější český film roku Až přijde kocour (1963, + námět a spol. na scénáři; Zvláštní cena poroty, Cena za nejlepší film pro mládež a Cena nejvyšší technické komise na MFF v Cannes 1963, další ocenění na festivalech v Barceloně, v Soluni a v Cartageně, Trilobit 1963 za nejlepší režii aj.), televizní komedie s J. Werichem Magnetické vlny léčí (1965), méně zdařilý koprodukční snímek na motivy povídek Ilji Erenburga Dýmky (1966, + scénář), historická elegie z prostředí moravské vesnice v letech 1945–1958 a Jasného vrcholné dílo Všichni dobří rodáci (1968, + námět a scénář; mj Cena za režii ex aequo a Cena nejvyšší technické komise na MFF v Cannes 1969, Cena čs. filmové kritiky, v odborné anketě ke 100. výročí čs. kinematografie se film umístil na třetím místě za Marketou LazarovouObchodem na korze), krátký poetický snímek Česká rapsodie (1969, + scénář), televizní adaptace povídky Heinricha Bölla Nejen o Vánocích (SRN 1969), tři lyrické miniatury Evalda Schorma Psi a lidé (1971, námět a spol. na scénáři; v titulcích neuveden), televizní komedie Nasrin aneb Umění snít (SRN 1971), psychologická studie člověka v mezní situaci podle námětu Ladislava Mňačka Maják (SRN/Rakousko 1972, + spol. na scénáři), televizní parapsychologický snímek Snílkové (SRN 1972, + námět a scénář), televizní film podle námětu Toma Stopparda Separátní mír (SRN 1973), televizní adaptace románu I. S. Turgeněva Jarní vody (SRN 1973, + scénář), televizní adaptace povídky Ludvíka Aškenazyho Jádro pudla (SRN 1974, + scénář), známá adaptace románu Heinricha Bölla Klaunovy názory (SRN 1975, + spol. na scénáři), příběh třináctiletého chlapce z prostředí jugoslávských gastarbeitrů Pokus o útěk (Rakousko/SRN1976, + spol. na scénáři), televizní pohádka Víla (SRN 1977), komedie Návrat (Rakousko 1977, + námět a scénář), umělecký dokument Dojmy z Herberta von Karajana (Rakousko 1978, + scénář), televizní adaptace divadelní hry Ivana Bukovčana Než kohout zakokrhá (SRN 1979), televizní adaptace fantastické novely Pavla a Jeleny Kohoutových Nápady svaté Kláry (SRN / Rakousko 1980), přepis románu Iva Andriče Slečna (SRN/Jugosláve 1980, + scénář), adaptace románu Jevgenije Zamjatina My (SRN 1981), televizní film Jsou ještě lískové oříšky (SRN 1982), umělecký dokument Můj přítel Heinrich Böll (SRN 1982, + scénář), televizní seriál Slepý soudce (SRN 1983), adaptace divadelní hry Nikolaje Erdmana Sebevrah (SRN/Finsko 1984, + scénář), rodinný pohádkový snímek Velká země malých (Kanada / Francie 1987, + spol na námětu a scénáři), středometrážní dokument Miloš Forman – Portrét (USA 1989, + scénář), umělecký dokument Proč Havel? (Kanada / ČSFR 1991, + námět a scénář), časosběrný filmový esej Gladys (Kanada 1999, + námět, scénář, kamera), autobiograficky laděný poetický snímek, navazující volně na Všechny dobré rodáky, s názvem Návrat ztraceného ráje (1999, + námět a scénář), sugestivní dokument o lidech židovského původu, kteří se stali oběťmi nacistického vyhlazovacího programu, Peklo na Zemi (2001, + scénář; snímek je součástí pětidílného cyklu dokumentů s názvem Prolomené ticho), umělecký životopisný dokument věnovaný Ester Krumbachové Pátrání po Ester (2005, účinkující).


 

Odkazující hesla: Babka, Brzobohatý, Kachyňa, Mňačko, Passer, Prachař
Vytvořeno: 27.1.2010
Aktualizováno: 28.10.2012
Autor:





Fotbalove Dresyfutbalove dresy na predajmaglie calcio onlinebillige fotballdrakterImitazioni orologi italiafussball trikots kaufen
Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.