nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Burian
 Jan, *26.3.1952 (Praha), český písničkář a spisovatel. V letech 1974–1985 tvořil...

Vášáryová
 Emília, *18.5.1942 (Horná Štubna), slovenská herečka, sestra Magdy Vášáryové. Roku 1964 absolvovala...

Besson
 Luc, *18.3.1959 (Paříž, Francie), francouzský filmový režisér, scenárista a producent. Dětství...

Stone
 [Stoun], Sharon, *10.3.1958 (Meadville, Pensylvánie, USA), americká filmová herečka. Studovala...

Reinl
 [Rajnl], Harald, *9.7.1908 – †9.10.1986, německý filmový režisér rakouského původu. Byl...


iracionalismus
Filozofie, [latina], označení idealistických směrů ve filozofii, které prohlašují racionální myšlení a vědecké poznání za neschopné pochopit určité souvislosti, respektive zákonitosti objektivní skutečnosti, a proto je nahrazují jinými, z hlediska iracionalismu vyššími poznávacími funkcemi, jako intuicí, prožíváním, zřením podstaty atd.
Za základ světa pokládají stoupenci iracionalismu něco rozumem nepostižitelného (například Schopenhauer slepou vůli, Bergson "životní vzmach"), hlásají tedy alogičnost a iracionálnost samotného bytí.
Iracionalismus nelze ztotožňovat s agnosticismem, který stojí na stanovisku zásadní nemožnosti poznání podstaty světa jakýmikoli, ať racionálními, nebo iracionálními způsoby. V širokém smyslu spadají pod iracionalismus všechny systémy a směry, které vyzdvihují na prvé místo různé mimorozumové aspekty duchovního života člověka: cit, vůli, bezprostřední nazírání, intuici, mystické zření, představivost, instinkt, nevědomí atd.
Ve svém východisku a zdroji jsou iracionalistická všechna náboženství, i když ke svému dalšímu výkladu a obhajobě užívají racionální myšlení. Iracionalistické tendence se projevovaly na všech stupních vývoje filozofického myšlení, avšak ve vlastním smyslu se termín iracionalismus vztahuje na ty směry filozofie, které se v průběhu novověku formovaly v přímém protikladu k racionalismu. Toho druhu je například filozofie citu F.H.Jacobiho, stojící v ostré opozici vůči osvícenství, dále filozofie zjevení pozdního F.W.J.Schellinga, voluntarismus A.Schopenhauera nebo subjektivistické učení S.Kierkegaarda, jež představuje osobitou reakci na idealistický racionalismus německé klasické filozofie a zejména panlogismus Hegelův.
Ve 2. polovině 19. století reprezentují iracionalismus nejvýrazněji F.Nietzsche, z něhož vychází filozofie života, a E.von Hartman se svou filozofií nevědomého.


 

Odkazující hesla: fenomenologie, Hartman, idealismus, James, jednota a boj protikladů, Kroner, Lagarde, Lachellier, Lalo, Le Roy, lvovsko-varšavská škola, prokletí básníci, religiologie, vůle, zen-buddhismus, zenová filozofie
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 2.11.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.