nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Belmondo
 Jean-Paul, *9.4.1933 (Neuilly-sur-Seine, Paříž, Francie), francouzský filmový a divadelní herec...

Brathanki
 Polská hudební skupina založená roku 1998 ve složení Janusz Mus (akordeon), Jacek Królik (kytara...

Nicholson
 [Nykolsn], Jack, *22.4.1937 (Neptune, New Jersey, USA), vlastním jménem John Joseph Nicholson...

Eco
 Umberto, *5.1.1932 – †19.2.2016, italský sémiolog, estetik a spisovatel, profesor na...

Michalkov
 Nikita, *21.10.1945 (Moskva, Sovětský svaz), vlastním jménem Nikita Sergejevič Michalkov, významný...


lužickosrbská literatura
Literatura, historie, vyvíjela se v obou historických částech Lužice samostatně, psána ve dvou spisovných jazycích: a) v Horní Lužici od začátku 16. století do národního obrození ve 40. letech 19. století převládaly publikace náboženské, určené pro potřeby místní evangelické a katolické církve, kromě nich vznikaly l
atinské a německé spisy vlastivědné a jazykovědné (mluvnice, slovníky) a žila ústní lidová slovesnost. Světská literatura se kromě neumělých začátků z konce 17. století rozvinula teprve v 1.polovině 19. století v těsné spojitosti s lidovou písní (H. Zejler), na poli jazykovědy i jako vydavatel lidových písní pracoval J. A. Smoler, o stabilizaci spisovného jazyka a analogického pravopisu se zasloužil kromě J. A. Smolera také M. HórnikK. B. Pful. Rozkvět umění přineslo mladosrbské hnutí (J. Bart-Ćišinski), kdy se, též českým vlivem, rodila bojovná literatura lužickosrbského obyvatelstva s národním programem namířeným proti germanizaci v době Bismarckově. V roce 1847 založením Matice srbské (J. A. Smoler) dostalo lužickosrbské národní hnutí organizační základ, pěstovalo kulturu a vědu, vydávalo časopis Maćicy Serbskoje a po vzoru Matice české populární knížky pro lid. Předním buditelem v 2. polovině 19. století byl jazykovědec A. Muka. Po roce 1918 vznikly nové časopisy a přibylo knižních vydání. Kulturní rozmach (J. Skala, J. Nowak) však násilně umlčeli nacisté v roce 1937. Po roce 1945 se obnovil národní život Lužických Srbů a dál se rozvíjel zejména po roce 1949, kdy se dostalo všestranné podpory politickému a kulturnímu životu včetně školství a dvojjazyčnosti. V čele stojí společenská organizace Domowina. Za státní podpory se roz víjí kulturní, literární tvorba, věda. Mimo jiné byl založen Lužickosrbský ústav akademie věd v Budyšíně, nakladatelstí Domowina, divadlo, státní soubor atd.;
b) v Dolní Lužici vzniklo domácí písemnictví též pro potřeby náboženské. Až do roku 1848, kdy vznikl první časopis, to byla evangelická náboženská literatura, ojediněle práce vlastivědné a o jazyce (slovník a mluvnice). Nepočetná světská literatura vznikala až ve 2. polovině 19. století, ale k určitému rozvoji došlo teprve po 1. světové válce. V roce 1937 byl dolnolužický kulturní život potlačen. Až po roce 1945, tedy po 2. světové válce, se pozvolna obnovoval, zejména po roce 1949, kdy rostlo národní uvědomění lidu. Vzniklo národní školství, došlo k rozvoji kultury a národní literatury.


 
Vytvořeno: 14.9.2006
Aktualizováno: 19.9.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.