nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Hitchcock
 [Hičkok], Alfred, *13.8.1899 (Leytonstone, Londýn, Velká Británie) – †29.4.1980 (Los Angeles...

Gorillaz
 Britská hudební skupina, která je v médiích prezentována jako společenství čtyř kreslených...

No Name
 Slovenská hudební skupina založená roku 1996 v Košicích ve složení Viliam Gutray (basová kytara...

Burton
 Tim, *25.8.1958 (Burbank, Kalifornie, USA), americký filmový režisér a producent. Už jako dítě...

Bobr&Motýl
 Česká písničkářská dvojice, která veřejně působí od roku 1999. Tvoří ji bývalí členové a autoři...


síra
Chemie, síra, sulfur, S, chemický prvek ze skupiny chalkogenů, protonové číslo 16, relativní atomová hmotnost 32,066. Teplota tání amorfní síry je 120°C, jednoklonné síry 119°C, kosočtverečné 112,8°C. Teplota varu síry je 444,6°C. Hustota jednoklonné síry je 1960kg/m3, kosočtverečné 2060 kg/m3. Síra je známa již od starověku. V přírodě se vyskytuje ve volném stavu i vázaná, například v sulfidech, síranech. Získává se vytavováním z hornin, které ji obsahují ve volném stavu, a z různých technických plynů (např. koksárenského plynu, svítiplynu). Ložiska volné síry (často biologického původu) se vyskytují ojediněle a těží se v lomech nebo dolech (v Polsku, v Povolží, Kazachstánu, USA, ve Francii. Síra se vyskytuje ve dvou krystalických formách: žluté kosočtverečné a bezbarvé jednoklonné. Roztavením síry a vlitím do studené vody vzniká plastická síra. Rychlým ochlazením par síry vzniká sirný květ. Síra je reaktivní nekov, zejména za zvýšené teploty. Slučuje se za vzniku sulfidů za studena s většinou kovů, po zahřátí i s nekovy. Na vzduchu síra hoří modrým plamenem za vzniku oxidu siřičitého a v malém množství i oxidu sírového. Síra je důležitý biogenní prvek, je součástí aminokyselin. Používá se například v chemickém průmyslu k výrobě kyseliny sírové, sirouhlíku, thiosíranu a hydrogensiřičitanu sodného, k vulkanizaci kaučuku, k výrobě zápalek, k dezinfekci. Ve slouč. má oxidační číslo -II, IV, VI. Důležitými sloučeninami síry jsou například oxid siřičitý SO2, oxid sírový SO3, kyselina siřičitá H2SO3,kyselina sírová.


 

Odkazující hesla: elektroocel, halogeneze, kyselé deště, kyslíkový pochod, kyzové výpražky, metalothionein, nikl, obnovitelné zdroje energie, ocel, oxidační číslo, sirouhlík, sklo, sloučenina, svařitelnost kovů a slitin, thallium, thiosírany
Vytvořeno: 21.11.2000
Aktualizováno: 10.5.2016
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.