nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Matonoha
 Tomáš, *13.3.1971 (Brno), český herec. V letech 1991–1995 studoval JAMU, v roce 1994...

Cardinale
 [Kardynale], Claudia, *15.4.1938 (Tunis, Tunisko), vlastním jménem Claude Joséphine Rose Cardinale...

Hlavatý
 Vladimír, *29.10.1905 (Praha) – †27.10.1992 (Praha), český herec, syn herce Františka...

Hayek
 [Hajek], Salma, *2.9.1966 (Coatzacoalcos, Veracruz, Mexiko), vlastním jménem Salma Hayek Jimenez...

Bobr&Motýl
 Česká písničkářská dvojice, která veřejně působí od roku 1999. Tvoří ji bývalí členové a autoři...


Saudek
Karel (Kája), *13.5.1935 (Praha) – †26.6.2015, český výtvarník, ilustrátor a autor komiksů, bratr (dvojče) fotografa Jana Saudka. Nemě oficiální výtvarné vzdělání, po základní škole a po vojně pracoval jako technický kreslič a poté jako kulisák v barrandovských filmových ateliérech. Byl znám především jako komiksový kreslíř. Své rané komiksy publikoval už v 50. letech ve školních časopisech, veřejně se představil až v roce 1965 pracemi na filmu Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jesii? Pro tento film vytvořil plakát ve formě komiksu, titulky a především komiks, který čte hlavní hrdina filmu. V letech 1966–1967 spolupracoval Saudek s časopisem Student (krátké komiksy Agent Nr.00-WC, Svědomitý cenzor Svoboda, Konec budoucnosti, V zámku a nadzámčí), v roce 1968 se ujal grafické úpravy časopisu Pop Music Expres, kde rovněž vycházel jeho komiks Honza Hrom (7 pokračování). Na něj volně navázal v periodiku Čtení pod lavici (1969) Pepíkem Hipíkem ("mladším bratrem Honzy Hroma") ve čtyřech příbězích o celkovém počtu téměř 30 stran. Kratší komiksy podle vlastních i cizích scénářů vycházely v roce 1969 v časopisu Lucie & Petr (Diversanti, Kolotoč, Věčný návrat) a jeden v časopise Hudba a zvuk (Sherlock Holmes zasahuje).
Již od roku 1967 ale započaly přípravy dvanáctidílné série samostatných komiksových knih Muriel a anděl Ro podle scénářů Miloše Macourka, z níž byl ovšem vydán pouze první díl Muriel a andělé (a to až v roce 1991). Originály druhého dílu Muriel a oranžová smrt nejsou kompletní a kniha, která se stala mezi komiksovými příznivci legendou, nebyla dosud vydána. V letech 1969–1970 vyšla v časopisu pro dívky Veronika tři dvoustránková pokračování černobílého příběhu Superdívka, německý Quo vadimus otiskl v barvě eroticky laděný komiks Sylterella (1970). Poté Saudek vytvořil pro film Čtyři vraždy stačí, drahoušku! několik fragmentů pro komiksové sešity, které čtou postavy filmu (anglická verze dříve publikovaného Konce budoucnosti, obálky fiktivních komiksů Fake FalioGolem a dokonce několik stran z Muriel a oranžová smrt), titulky i filmové plakáty.
V 70. letech je jméno Káji Saudka spjato především s komiksy vydávanými v časopisu Mladý svět. Zde nejprve vycházely krátké parafráze známých děl světové kultury Čtverylka a od ledna 1972 opus Lips Tullian podle scénáře Jaroslava Weigela. Až do konce roku zde vyšlo celkem 51 stran detailně propracovaných kreseb s přemírou textu, nejprve černobílých, v některých pozdějších dílech i plnobarevných. Po roční přestávce na stránkách Mladého světa navázal Saudek na Lipse Tulliana příběhem na motivy Aloise Jiráska Černý Filip, který byl ale ukončen po šesti pokračováních. I když se k této postavě vrátil Saudek až v 80. letech, stal se Tullian postavou mnoha dalších komiksů, často pod pseudonymem či v přestrojení. V letech 1973–1974 vycházel na stránkách Mladého světa velkolepý komiks Fantom opery uvádí na motivy slavných oper (Rigoletto, Carmen, Dívčí válka), kde se už Saudkova schopnost ironie projevila ve vrchovaté míře. Již v době prací pro Mladý svět až do roku 1977 vycházely delší i kratší Saudkovy komiksy např. také ve slovenských Technických novinách (Tieň na hranici času, Objav, Hor sa, do hlbín!, Skaza balóna Kysibelka, Príbeh plechového pokladu), v Ostravském kulturním zpravodaji (Výprava ze Sixie), v magazínu Kolotoč (Wat a Son), ve víkendové příloze Mladé fronty (Diamantová šifra), v různých magazínech Mladé fronty (Příběh krále lvů Wallace, Zkáza balónu Kysibelka, Příběh jedné noci, Knihy pro vás, Červená karkulka) a v samizdatu (Šípková Růženka, Perníková chaloupka – oba příběhy jako součást série Podivné pohádky).
V roce 1974 začal Saudek spolupráci s časopisem Pionýrská stezka, pro který vedle doplňkových ilustrací a reklamních grafik (např. propagační letáček ve formě komiksu Start) kreslil také pravěký komiks Lip, Up & Ina a v letech 1977–1978 pět příběhů vycházejících z televizního seriálu Major Zeman (Hon na Lišku, Loď do Hamburku, Křížová cesta, Konec velké šance a nedokončené Bílé linky). V letech 1976–1977 vyšly dva Saudkovy komiksy (ZamachPietnaście istnień) v polském komiksovém časopisu Relax, v roce 1978 vydal OÚNZ v Praze 1 šest jednostránkových instruktážních komiksů o poskytování první pomoci nejprve ve svém zpravodaji Jednička a poté také v samostatném sešitku Jdem' do roku 79.
Na konci 70. let započala spolupráce Káji Saudka s Českou speleologickou společností, když mu Pavel Nosek nabídl vydávání komiksů v přílohách interního speleologického zpravodaje. Komiksy vycházely v samostatných kvalitně tištěných sešitech o 24 stranách, ovšem v limitovaném nákladu a pro širší veřejnost byly téměř nedostupné. V letech 1979–1991 vzniklo pro jeskyňáře 11 komiksových sešitů: Tajemství Zlatého koně (přepracovaná verze již dříve publikovaného Príbehu plechového pokladu), Po stopách sněžného muže (podle povídky Josefa Nesvadby), Trať se ztrácí ve tmě (přepracovaná verze komiksu Tieň na hranici času), dva příběhy Lipse Tulliana Stříbrný pokladKonec Sahrbergovy bandy, komiks podle scénáře Miloše Macourka Peruánský deník, dětské komiksy podle scénářů Jaroslava Foglara Modrá rokle, Ztracený kamarádJeskyně Saturn, postkatastrofická sci-fi Ondřeje Neffa Arnal & dva dračí zuby a kolekce krátkých příběhů Štěstí a jiné příběhy (obsahující filozofické Štěstí, napoleonskou Slavkovskou romanci, Moebiem inspirovanou Příhodu na mostě a fragment dětského seriálu Návrat domů). Z tohoto období je třeba vyzdvihnout především Foglarovy komiksy, které vznikly v době normalizačního zákazu autora populární chlapecké literatury a sci-fi Arnal, který se dočkal i zahraničních vydání (Norsko, Maďarsko, Polsko, Finsko) a několika českých reedic. Vedle práce na "speleokomiksech" mohl Saudek v 80. letech vytvořit také několik krátkých propagačních letáků i seriálů, např. Průvodce československou výstavou v Tokiu (1979), třináctistránkový příběh Studňa, otiskovaný v letech 1984–1985 slovenským časopisem Film a divadlo, dvoustránková Ptákovina (Svět v obrazech, 1985), propagační leták Barvy a laky (1987), Silvestrovský sen zcela zvláštního zpravodaje MF (Mladá fronta, 1988), Tajemství rozkvetlé louky aneb Vítězství vědy (Ročenka Technického magazínu, 1989) a dva díly (z celkových čtyř) propagačního barevného Stroje času pro Mezinárodní loterii solidarity novinářů MON (1989). Pro časopis Pionýrská stezka měl Saudek společně s Miroslavem Schönbergem kreslit Pirátův odkaz, ale podílel se jen na titulní straně a celý komiks nakreslil jen Schönberg (ve své době nejnadanější Saudkův pokračovatel).
Na konci 80. let, kdy se kulturní atmosféra v Československu postupně uvolňovala, a v první polovině 90. let, vycházely některé Saudkovy dřívější komiksy v reedicích. V letech 1988–1991 Peruánský deník, Modrá rokle, Ztracený kamarádJeskyně Saturn v příloze Svobodného slova, v roce 1989 Peruánský deník, Po stopách sněžného mužeArnal & dva dračí zuby společně v sešitu 3 x Kája Saudek, v letech 1988–1991 Tajemství Zlatého koně a první dvě části "foglarovské trilogie" v komiksovém magazínu Kometa, v roce 1990 obě speleologická dobrodružství Lipse Tulliana v souborném sešitu vydaným Středočeským nakladatelstvím, nebo v roce 1990 barevná verze Trať se ztrácí ve tmě v týdeníku Svět práce (později Expres magazín). Vedle toho vycházely i dva nové komiksy v měsíčníku Pionýr (později Filip) Šarlatáni aneb Příběh učenců & bláznů (1990) a Cesta hrdinů (1990–1991), v poledním listu Expres autorský komiks Strašák (1990) (později také ve sci-fi časopisu Ikarie pod názvem Bezhlavý) a v roce 1992 v časopisu Reflex Poslední případ Majora Zemana. Jako samostatná kniha či komiksový sešit vyšla v roce 1991 Muriel a andělé.
V 90. letech ustoupila Saudkova komiksová tvorba volným ilustracím, zejména pro erotický magazín NEI Report a pro Pivní kurýr. Vznikl jeden propagační leták Heslo dne – pozor na AIDS (1990), v časopisu Erotic Revue vyšly dvě strany plánovaného cyklu Erotické pověsti české (1990), ve fanzinu Makropulos vyšel dvoustránkový komiks o balonovém létání spolu s dalšími Saudkovými ilustracemi, rozhovorem s autorem a dalšími informacemi (1991) a v Playboyi vyšel čtyřstránkový Gumový stop (1991). Pro společnost Škofin vzniklo několik reklamních komiksů o výhodách leasingu (1994). V Mladém světě začaly v roce 1994 vycházet nové příběhy Lipse Tulliana, nesetkaly se ovšem s větším čtenářským ohlasem a po dvaceti pokračováních byl seriál zastaven a šlo tak patrně o poslední Saudkův rozsáhlejší komiksový projekt. Spolu s omezením komiksové tvorby a zaměřením se na kresbu na zakázku upadala i Saudkova výtvarná technika, kterou tak lze považovat za vrcholnou v 70. a pak v 80. letech. Z tohoto období také těžily různé komiksové magazíny (Crew, Aargh!), které občas otiskly některý ze starších Saudkových komiksů, některé příběhy byly vydány i knižně nakladatelstvím BB Art.
Vedle komiksové tvorby Káji Saudka je třeba zmínit i jeho práce na knižních ilustracích (souborné vydání spisů H. P. Lovecrafta), tvorbu filmových plakátů a spolupráci se Slovenskou televizí (seriál Okná vesmíru dokorán). V roce 2006 upadl do komatu, poté, co mu zaskočilo sousto. Posledních devět let života tak strávil v bezvědomí v nemocnici.


 

Odkazující hesla: Saudek, Schoberová
Vytvořeno: 18.10.2000
Aktualizováno: 30.6.2015
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.