chemie



[Řečtina], věda o chemickém pohybu hmoty studující vlastnosti, složení, vnitřní stavbu a přeměny (chemické reakce) Iátek. Zkoumá souvislosti mezi vlastnostmi látek, například chemickou reaktivitou, fyzikální a fyziologickou aktivitou a strukturou těchto látek. Na základě získaných poznatků připravuje látky žádaných vlastností, například léčiva, barviva, konstrukční materiály. Ovlivňuje žádaným směrem některé procesy probíhající v živé i neživé přírodě. Vypracovává metody ke zjištění složení přírodních i syntetických soustav, umožňuje sledovat změny tohoto složení v průběhu času nebo při změně vnějších podmínek. Předvědeckým stadiem ch. byla alchymie, iatrochemie a období flogistonové teorie. V 18. století se chemie postupně přeměnila na vědu. Na přelomu 18. a 19. století byly objeveny základní chemické zákony o slučování, upřesněny pojmy prvek a sloučenina, izolovány dosud neznámé chemické prvky a připraveny nové sloučeniny. Při snaze o teoretický výklad zákonů o slučování, o stavovém chování plynů (stavová rovnice), o elektrolýze (Faradayovy elektrolytické zákony) se upřesnila představa o existenci atomů a molekul, která byla pozdějším vývojem chemie a fyziky potvrzena a zdokonalena. Chemie, původně jednotná věda, se postupně rozdělila podle povahy studovaných látek na chemii anorganickou a organickou, podle cílů na chemii syntetickou a analytickou a podle míry aplikovatelnosti na chemii teoretickou a technickou, obsahující též jednotlivé technologie, z nichž některé nově vznikly, kdežto jiné existovaly mnohem dříve než sama chemie, například metalurgie, potravinářství. Postupem doby se s prohlubující specializací oddělila řada oborů, podoborů a hraničních oborů, z nichž některé dostaly zvláštní názvy: agrochemie, analytická chemie, biochemie, bioorganická chemie, elektrochemie, fotochemie, fyzikální chemie, geochemie, histochemie, hydrochemie, imunochemie, jaderná chemie, koloidní chemie, kosmochemie, kvantová chemie, magnetochemie, makromolekulární chemie, potravinářská chemie, radiační chemie, radiochemie, stereochemie, termochemie. Rozvinutím všech svých oborů se chemie stala v současnosti jedním z nejvýznamnějších oborů přírodních věd. Chemie spolu s chemickým inženýrstvím a jednotlivými chemickými technologiemi je základem chemického průmyslu. Hluboce zasáhla do vývoje novověké společnosti (tzv. chemizace). Poznatky chemie se uplatňují v mnoha oborech společenské praxe, například ve farmacii a lékařství, zemědělství, potravinářství, spotřebním průmyslu, elektrotechnice a v dopravě. Český podíl na rozvoji chemie byl v minulosti omezen hlavně na vysokoškolská pracoviště (B.Brauner, E.Votoček) a některé chemické výroby (cukrovarnictví). Nejvýznamnějším českým přínosem byl objev polarografie, za niž obdržel J.Heyrovský roku 1959 Nobelovu cenu.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 7. 1. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: alchymie, Karel Kácl, makromolekulární chemie, petrochemie, věda.

Reklama: