nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Špáta
 Jan, *25.10.1932 (Náchod) – †18.8.2006 (Praha), český kameraman a režisér krátkých filmů...

Pfeiffer
 Michelle, *29.4.1957 (Santa Ana, Kalifornie, USA), americká filmová herečka. Vychována byla, spolu...

Zahajský
 Jiří, *9.11.1939 (Mšeno u Mělníka) – †19.7.2007 (Praha), český herec, manžel Jany...

Krejčík
 Jiří, *26.6.1918 (Praha) – †9.8.2013 (Praha), významný český filmový, televizní a ...

Temple Black
 [Templ Blek], Shirley, *23.4.1928 (Santa Monica, Kalifornie, USA), vlastním jménem Shirley Jane...


herderismus
Filozofický směr vycházející z učení J. G. Herdera. Herderovy ideje působily nejen na vývoj německé klasické kultury, ale mocně zasáhly do myšlenkového vývoje zejména slovanských národů, mimo jiné i pro Herderovu víru v jejich budoucnost a dějinné poslání. V Rusku přijali Herderovy myšlenky s nadšením v kroužku N. M. Karamzina, Herder ovlivnil i jiné ruské myslitele. Představitelé českého a slovenského národního obrození vřele uvítali Herderovu filozofii jako ideovou posilu ve svém zápase. Herderovo pojetí humanity jako smyslu bytí a dějin člověka, jeho dějinná filozofie zapůsobily již na J. Dobrovského, více na F. Palackého, ale především na J. Kolláraštúrovce, kteří spojovali Herderovy myšlenky s hegelovstvím. Kollárova varianta herderismu zahrnovala zejména monisticko-panteistickou ideu vývoje přírody, člověka a dějin jako stupňů jediného řetězce, v němž se podle božího plánu zákonitě uskutečňuje proces vzestupu od nižšího k vyššímu, proces směřuje s jistotou přírodních zákonů k rozvinutí svobody, rozumu a humanity v člověku. Lidstvo se rozvíjí formou vývoje užších přirozených celků, národů, které jsou vzájemně rovnoprávné a suverénní, protože jsou organickými a vzájemně se doplňujícími součástmi jednotného lidského rodu. Rasové a antropologické varianty představují jen druhořadé rozdíly, podstatné jsou však národní rozdíly, neboť národy jsou organismy kulturotvorné, zdroje jazyka a kulturního bohatství a neopakovatelného svérázu. Jádro národů tvoří lid a jeho spontánní schopnost tvořit, slovanské národy, v minulosti často utlačované a znevažované, mají hrát v budoucnosti důležitou úlohu zejména pro svůj smysl pro lidskost, pro svou pracovitost, morálku a nadání k tvorbě kulturních hodnot. Tyto ideje, vyjádřené zejména v Kollárově rozpravě O literární vzájemnosti, ovlivnily vývoj českého a slovenského obrozenského myšlení a ideologie. Základním vývojovým zákonem dějin je podle Kollára vývoj rozumu, svobody a humanity. Národy jsou pak reálnými historickými subjekty této dějinné zákonitosti. V různých etapách přejímají práci na jejím uskutečňování různé národy, přičemž vyšší etapy a pozdější národy znamenají dialektickou negaci předcházejících ("stárnutí světa je jeho omlazování"). Po Orientálních, antických, románských a germánských národech přicházejí na řadu národy slovanské, aby obrodily staré ideové a kulturní principy ve smyslu prohloubení humanity. Kollár věřil, že Slované jsou zákonitě určeni pro humanistickou misi v dějinách. Aby tuto úlohu mohli splnit, musí se kulturně sblížit a duchovně sjednotit, tj. vytvořit slovanskou vzájemnost. Kollárovo myšlení, vycházející jak z herderismu, tak z domácích potřeb, odráží ve svých teoriích jednotného slovanského národa a myšlenkách slovanské vzájemnosti počáteční fáze slovenského a českého národního obrození.
Herderova pojetí humanity a víry v poslání Slovanů jako významné součásti obrozenské ideologie se později koncem 19. století dovolával T. G. Masaryk ve své idealistické filozofii českých a světových dějin.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 6.9.2006
Autor:





Fotbalove Dresyfutbalove dresy na predajmaglie calcio onlinebillige fotballdrakterImitazioni orologi italiafussball trikots kaufen
Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.