nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Dudek
 Jaroslav, *17.1.1932 (Trutnov) – †31.8.2000 (Praha), český režisér. Po studiích režie na...

Rossellini
 Isabella, *18.6.1952 (Řím, Itálie), v USA žijící italská filmová herečka a modelka. Je...

Lukavský
 Radovan, *1.11.1919 (Praha, Československo) – †10.3.2008 (Praha, Česká republika), významný...

Hapka
 Petr, *13.5.1944 (Praha) – †25.11.2014 (Okoř), český hudební skladatel. Od dětství se učil na...

Osbourne
 Ozzy, *3.12.1948 (Birmingham), vlastním jménem John Michael Osbourne, britský zpěvák. Roku 1967 se...


Gercen
Alexandr Ivanovič, *6.4.1812 – †21.1.1870, pseudonym Iskanděr, ruský spisovatel a publicista, materialistický filozof, revolucionář. V letech 1835–1840 a 1841–1842 byl vypovězen carskou vládou za postoje proti carismu a nevolnictví do vyhnanství. Od roku 1847 žil trvale v západní Evropě. Byl svědkem porážek revolucí v letech 1848–1849 ve Francii a Itálii. V Anglii založil svobodnou tiskárnu a vydával prvý ruský revoluční časopis Kolokol (Zvon) a almanach Poljarnaja zvezda (Polární hvězda).
Vynikal erudicí, myslitelským a spisovatelským talentem. Stal se jednou z ústředních postav ruského společenského života epochy, kdy "revolučnost demokracie již (v Evropě) odumírala a revolučnost socialistického proletariátu ještě neuzrála" (Lenin). Gercen prošel složitou ideovou cestou. Hlavními tématy jeho myšlení byly problémy jednoty bytí a vědomí, praxe a teorie, společnosti a osobnosti a nalezení "realistické" teorie budoucího sociálního převratu. Studoval přírodní vědy a filozofii, seznámil se s idejemi utopického socialismu, romantické historiografie epochy restaurace a zejména s německou klasickou filozofií. Pokusil se o materialistický výklad Hegelovy dialektiky, kterou později nazval "algebrou revoluce". Následuje Feuerbacha vytvořil originální ateistický a materialistický světový názor, který se těsně přiblížil dialektickému materialismu, avšak zastavil se před materialismem historickým (Lenin). Snažil se vytvořit metodu poznání, jež by byla adekvátní skutečnosti a slučovala v sobě "empirii" i "spekulaci", smyslovou zkušenost i rozum. Ve filozofii dějin hledal cestu k pochopení společenského zákona, který mu byl spojením živelného chodu dějin (neuvědomělého života národů) a uvědomělé činnosti jednotlivců (vývoj vědy). Princip jednoty teorie a praxe jej vedl k boji za revoluční osvětu lidových mas, která by je připravila k sociálnímu převratu. Gercen byl hluboce zklamán revolucemi v letech 1848–1849, dostával se do ideových krizí, pesimisticky posuzoval další vyhlídky revolucí na Západě a upínal své naděje v ruskou občinu, v níž spatřoval zárodek socialistické budoucnosti. Jeho teorie "ruského" rolnického socialismu předpokládala plné osvobození rolníka od feudálních pout i samoděržaví a spojení patriarchálního způsobu života rolnictva se socialistickou teorií. Gercen se stal jedním ze zakladatelů narodnické ideologie a revoluční organizace Narodnaja volja. Rozuzlení duchovního dramatu se počalo rýsovat na sklonku jeho života, kdy se rozešel s Bakuninovým anarchismem a kdy počal spatřovat záruku uskutečnění socialismu ve spojení s dělnickým hnutím, vedeným I. internacionálou.
Kromě filozofických děl (Diletantismus ve vědě, Dopisy o studiu přírody) napsal romány a povídky (novely Straka zdodějka, Doktor Krupov, román Kdo je vinen? inspirované ideály osvobození člověka od útlaku a předsudků. Dále napsal rozsáhlé paměti O tom, co bylo. Jeho dílo mělo vliv na vývoj ruské filozofie, společensko politického a estetického myšlení. U nás byl Gercen znám již v 60.letech, se sympatiemi se k němu obraceli zejména radikální demokraté (J. V. Frič).


 

Odkazující hesla: Bakunin, Kolokol, Mikš, petraševci, ruská literatura, Vogt
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 9.8.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.