nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Oldman
 Gary, *21.3.1958 (New Cross, Londýn, Velká Británie), britský filmový a divadelní herec...

Fellini
 [Feliny], Federico, *20.1.1920 (Rimini, Itálie) – †31.10.1993 (Řím, Itálie), italský filmový...

McCaughrean
 Geraldine, *6.6.1951 (Londýn), britská spisovatelka. Po studiích na Christ Church College of...

Sarandon
 Susan, *4.10.1946 (Queens, New York, USA), vlastním jménem Susan Abigail Tomalin, americká filmová...

Curtis
 Richard, *8.11.1956 (Velká Británie), britský filmový herec, scenárista a režisér. Prosadil se...


fuga
[Italština], hudba vrcholná forma imitačního kontrapunktu. Vyvinula se v 17. století z ricercaru jako jeden z hudebních druhů baroka. Na krystalizaci této formy měli podíl mimo jiné J. J. Froberger, J. A. Reinken, D. Buxtehude a zejména J. S. Bach.
Fuga může obsahovat jedno téma (fuga jednoduchá), dvě (fuga dvojitá) i více témat a může mít dva (fuga dvouhlasá), tři (fuga tříhlasá) i více hlasů. Má tři části: expozici (téma v hlavní tónině dux, ve vedlejší comes), provedení (téma je určitým způsobem zpracováváno) a závěr (zpravidla přináší těsnu, prodlevu a kodu). V rámci fugy se uplatňují různé způsoby kontrapunktické práce (inverze, račí obrat, diminuce, augmentace). V 19. a 20. století napsali nejznámější fugy L. van Beethoven, C. Franck, S. I. Tanějev, M. Reger, P. Hindemith, D. D. Šostakovič, u nás V. Novák, L. Vycpálek.


 

Odkazující hesla: Bach, kontrapunkt, preludium, protivěta, ricercar, těsna
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 1.9.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.