nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Jolie
 [Džoli], Angelina, *4.6.1975 (Los Angeles, USA), vlastním jménem Angelina Jolie Voight, americká...

Brathanki
 Polská hudební skupina založená roku 1998 ve složení Janusz Mus (akordeon), Jacek Królik (kytara...

Vorlíček
 Václav, *3.6.1930 (Praha), český filmový a televizní režisér a scenárista. V letech...

Public Enemy
 Americká hudební hiphopová skupina, jedna z nejstarších a nejvýraznějších hiphopových...

Rohmer
 [Romé], Eric, *4.4.1920 (podle jiného zdroje *21.3.1920, Tulle, dep. Correze, Francie) – †11.1...


Freud fotografie (4)ilustracevideazvukymapyodkazy
[frojd] Sigmund, *6.5.1856 (Příbor) – †23.9.1939, rakouský lékař, neurolog, psychiatr a psycholog; zakladatel psychoanalýzy. Působil jako profesor na upiverzitě ve Vídni, po anšlusu Rakouska emigroval do Velké Británie. První léta života prožil v Příboře na Moravě. Rané práce věnoval fyziologii a patologii nervové soustavy. Pod vlivem francouzské psychiatrické školy se zabýval problematikou neuróz a od poloviny 90. let rozpracovával psychoanalýzu – psychoterapeutickou metodu léčení neuróz, založenou především na technice volných asociací a analýze snů, v níž spatřoval cestu k proniknutí do nevědomí. Jako jeden z prvních studoval psychologické aspekty vývoje lidské sexuality, v němž rozlišil řadu stadií (orální, anální, genitální). Zasloužil se o uznání nevědomých afektivních a emocionálních hnutí člověka, jež považoval za legitimní předmět výzkumu, terapie a výchovy. V prvních letech 20. století vyvinul obecnou psychologickou teorii struktury "psychického aparátu" jako energetické soustavy, jejíž hlavní dynamika pramení z konfliktu mezi vědomými a nevědomými tendencemi. Z 20. let pochází učení o "vrstevnaté" psychologické struktuře osobnosti – nevědomé "ono" (id), vědomé "já" (ego) a "nadjá" (superego) neboli svědomí, související s učením o hypotetické psychosexuální energii – libidu. Freud se pokusil neoprávněně rozšířit psychoanalýzu do oblasti sociální psychologie (Psychologie mas a analýza já), do různých oblastí kultury, jako mytologie (Totem a tabu), kritiky náboženství (osvícensko-naturalistická Budoucnost jedné iluze). Vytvořil psychologické učení o kultuře, v němž velkou úlohu hrál mechanismus sublimace (proces protikladný k obrannému mechanismu vytěsnění), jíž se pudová hnutí transformují ve společensky užitečnou činnost a kulturní tvorbu. Vcelku se Freudovy názory vyvíjely od "fyziologického materialismu" přes hypotézy o autonomii psychiky až k antropologickým konstrukcím o člověku a kultuře a učení o pudech lásky a smrti (Eros a Thanatos), blízkému iracionalistickým filozofickým směrům. V jeho učení byly identifikovány mj. vlivy Platóna, R. Descarta, J. F. Herbarta, Ch. R. Darwina, A. SchopenhaueraF. Nietzscheho. Jeho učení ovlivnilo filozofii, sociologii, sociální psychologii, literaturu a umění 20. století nejrůznějšího zaměření, což je podmíněno i Freudovým spojováním liberálních tendencí s prvky sociálně kritickými a obecně humanistickými. Česky vyšlo například Úvod do psychoanalýzy, Tři úvahy o sexuální teorii, Výklad snů.


Sigmund Freud


Sigmund Freud


Sigmund Freud se svými syny


 

Odkazující hesla: anální stádium vývoje, analýza, autoerotismus, Cassel, destruktivita, dynamismus, ego, Erikson, Erós a Thanatos, Fassbender, freudismus, hlubinná psychologie, id, Jiránek, Jung, komplex, libido, Marcuse, motivace, neofreudismus, nevědomí, Nietzsche, Oidipus, potlačení, předvědomí, psychoanalýza, Sheldon, Schulz, slast, Stuchlík, sublimace, superego, tabu, teorie osobnosti, trauma, tvorba, vytěsnění, Wassermann, zrání
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 3.8.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.