nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Tříska
 Jan, * 4.11.1936 (Praha, Československo), český divadelní a filmový herec. Herectví se věnoval...

Capra
 [Kapra], Frank, *19.5.1897 (Bisacquino u Palerma, Sicílie, Itálie) – †3.9.1991 (La Quinta...

The Beatles
 Britská hudební skupina vzniklá roku 1957 a působící ve složení: Paul McCartney (zpěv...

Mirren
 [Miren], Helen, *26.7.1946 (Chiswick, Londýn, Velká Británie), vlastním jménem Ilyena Vasilievna...

Rickman
 [Rikmen], Alan, *21.2.1946 (Londýn, Velká Británie), vlastním jménem Alan Sidney Patrick Rickman...


Ford
John, *1.2.1893 (Cape Elizabeth, Maine, USA) – †31.8.1973 (Palm Desert, Kalifornie, USA), vlastním jménem John Martin Feeney, významný americký filmový režisér irského původu. Jeho rodiče přišli do Ameriky v roce 1872 (otec měl prosperující hospodu), on sám byl nejmladším z jedenácti dětí. Již od dětství byl fascinován americkými dějinami, zejména historkami z Divokého západu a celuloidovými kovboji. Jeho sen o kariéře v americkém námořnictvu se zhroutil kvůli oční vadě, ale jeho slabost pro vojenskou parádu a tradici ho nikdy neopustila. Kvůli nespokojenosti v rodném městě odjel za svým starším bratrem Francisem, v té době již známým režisérem, do Hollywoodu, kde prošel všemi obory filmové práce (mj. se uplatnil i jako kaskadér v bratrových filmech). Jako samostatný režisér začínal již v roce 1917 a během tří let natočil přes dvě desítky dvoudílných westernů s Harrym Careyem (nejznámější je V boji se smečkou vlků), s nímž vytvořil nový typ kovboje – drsňáka. V roce 1924 se prosadil nákladným westernem Ocelový oř, který patří ke stěžejním dílům tohoto žánru. Westernu zůstal věrný po celý život, vybrousil ho k brilantní dokonalosti a oživil plastickými portréty jednotlivých hrdinů. Jistým stínem je fakt, že v počátečním období jeho westerny vykazovaly protiindiánské tendence, válečné zkušenosti (v letech 1942–1944 sloužil v armádě) ho však přivedly k liberálnějším postojům (výtečný western Podzim Cheyennů). Druhou linií jeho tvorby byla sociální dramata (především vrcholné Hrozny hněvu), v nichž ukázal odvrácenou tvář amerického blahobytu a strádání lidí, zmítaných vírem hospodářské krize, a zároveň se v nich věnoval svému ústřednímu tématu – zkoumání mezilidských vztahů a etických principů.Tyto snímky se dočkaly mimořádného diváckého ohlasu i oscarového lesku a znamenají vrcholné Fordovo období. Často se vracel i k irské tématice a protibritskému odboji, za války natočil několik dokumentů o bojích v Pacifiku, ale nevyhýbal se ani komediím. Ford byl komplikovaný, navenek emocionálně chladný muž s diktátorskými sklony a těžký workoholik, uvnitř však citlivý člověk se sociálním cítěním, stojící vždy na straně bezbranných a ukřivděných. Byl obdařen jedinečným vypravěčským talentem, natáčel velice rychle a lehce (celkem natočil 137 filmů, z toho šest desítek v němém období) a věřil v precizně vystavěný příběh. Časem se obklopil stálými spolupracovníky (scenárista Dudley Nichols) a vynikajícími herci, z nichž dokázal dostat ty nejlepší výkony. Patřili mezi ně James Stewart, Spencer Tracy a zejména John WayneHenry Fonda, kterým dopomohl ke hvězdné kariéře. V roce 1946 se rozhodl opustit studio Fox a založil vlastní společnost Argosy Pictures, později pak společnost John Ford Pictures s ambicemi jít vlastní uměleckou cestou. Leč úspěchů postupně ubývalo (i v důsledku nemoci a neschopnosti přizpůsobit se novým poměrům a vkusu diváků). Nicméně v 70. letech se stal idolem nové generace mladých filmařů – např. v roce 1971 natočil Peter Bogdanovich celovečerní dokument Režie John Ford. V roce 1973, krátce před svou smrtí (zemřel na rakovinu), se stal prvním režisérem, kterému byla Americkým filmovým institutem udělena poprvé vyhlašovaná Cena za celoživotní dílo a významný přínos kinematografii. Prezident Nixon mu zároveň udělil Medaili svobody. Kromě toho byl držitelem čtyř Oscarů za režii hraných filmů a dvou Oscarů za nejlepší dokumentární snímky. Ford se stal nejuznávanějším režisérem Hollywoodu a tvůrcem, který definoval americký film. Jeho celoživotní partnerkou a jedinou manželkou byla jižanská kráska Mary McBryde Smithová, s níž prožil přes 50 let společného života a s níž měl syna a dceru.
Vybraná filmografie: western V boji se smečkou vlků (1924), westernový příběh o stavbě transkontinentální železnice a jeho první významný film Ocelový oř (1924), Tři počestní darebové (1926), částečně zvukový snímek Trampoty policejního inspektora (1928), populární ponorková dramata Ponorka S13 (1930) a Pod hladinou moře (1931), zdařilý přepis románu Sinclaira Lewise Arrowsmith (1931), dramatický příběh několika vojáků v irácké poušti Ztracená patrola (1934), kriminální dvojnická komedie Celé město si povídá (1935), psychologické drama z doby boje Irů za nezávislost a jeden z nejvýznamnějších Fordových filmů Denunciant (1935; Oscar za režii), drama lékaře, který ošetřil vraha prezidenta Lincolna, Zajatec Ostrova žraloků (1936), historické drama Marie Stuartovna (1936), drama o irských revolucionářích Revolta v Dublinu (1937), výpravná podívaná z jižních moří Hurikán (1937), další ponorkové drama Ponorky hrozí (1938), mistrovský western s Johnem Waynem Přepadení (1939; nominace na Oscara), životopisný snímek o mládí Abrahama Lincolna Mladý Lincoln (1939), westernové farmářské drama Bubny víří (1939), mistrovské sociální drama z doby hospodářské krize podle románu Johna Steinbecka s Henrym Fondou v hlavní roli Hrozny hněvu (1940; Oscar za režii + šest dalších nominací), podle čtyř aktovek Eugena O'Neilla natočený snímek Světla přístavů (1940), sociální drama podle románu Erskina Caldwella Tabáková cesta (1941), pětioscarová rodinná sága z hornického Walesu podle románu Richarda Llewellyna Bylo jednou zelené údolí (1941; Oscar ze režii), dokument Bitva o Midway (1942; Oscar za nejlepší dokumentární film), dokument o japonském útoku na Pearl Harbor Sedmý prosinec (1943; Oscar za nejlepší dokumentární film), dokument Nacistické koncentráky (1945), drama z války v Tichomoří Byli obětováni (1945), slavný western o legendárním šerifovi Wyattu Earpovi Můj miláček Klementina (1946), drama podle románu Grahama Greena Uprchlík (1947), western Fort Apache (1947), western Nosila žlutou stužku (1949, též uváděno jako Měla žlutou stužku), rutinní western Rio Grande (1950), nová verze slavného němého filmu Na poli cti a slávy (1952), úspěšná romance s irskou tématikou Tichý muž (1952; Oscar za režii), lyricky laděný příběh o životě amerického městečka Slunce jasně svítí (1953), úspěšný western o muži, který hledá svou unesenou dceru, Stopaři (1956), drama z prostředí amerického námořního letectva Orlí křídla (1956), příběh ze zákulisí Scotland Yardu Den inspektora Gideona (1958), drama o volebních machinacích podle románu Edwina O'Connora Poslední hurá (1958), dobrodružný příběh z občanské války Jízdní vojsko (1959), významný western Muž, který zastřelil Liberty Valance (1961), příběh tří poválečných přátel Donovanův útes (1963), výpravný historický western,zabývající se genocidou původního amerického obyvatelstva, Podzim Cheyennů (1964), životopis irského vlastence Mladý Cassidy (1964; film za nemocného Forda dokončil Jack Cardiff).


 

Odkazující hesla: americká kinematografie, Anderson, Capra, Delon, Fonda, Huston, Wayne, western
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 18.12.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.