nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Skupa
 Josef, *16.2.1892 – †6.1.1957, český loutkoherec, režisér a scénograf, středoškolský...

Akin
 Fatih, *25.8.1973 (Hamburk, Německo), německý filmový režisér, scenárista, producent a herec...

Steely Dan
 Americká hudební skupina vzniklá roku 1971. Její současní členové Donald Fagen (*10.1.1948, zpěv...

Hradišťan
 Česká moravská hudební cimbálová skupina, jedna z nejstarších a nejznámějších moravských...

Ledger
 Heath, *4.4.1979 (Perth, Austrálie) – †22.1.2008 (New York, USA), americký filmový herec...


zlato
Aurum, Au, chemický prvek I. B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 79, relativní atomová hmotnost 196,967, teplota tání 1063,0°C, teplota varu 2677°C, hustota 19290 kg/m3.
Zlato je známo už od starověku. Je to ušlechtilý, žlutý, na vzduchu stálý, velmi kujný kov, elektricky i tepelně velmi dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje většinou ryzí s příměsí Ag, Cu, Bi aj. Tvoří plíšky, drátky, drobná zrna a valouny. Vyskytuje se na hydrotermálních žilách. Po jejich rozrušení se zlato dostává do náplavů. Hlavní naleziště jsou v jižní Africe, na Sibiři, na Urale, v Austrálii, v Kanadě, v ČR v Jílovém u Prahy, v Roudném v okrese Benešov, na Slovensku u Kremnice. Získává se například rýžováním a průmyslově tzv. kyanidovým pochodem, který je založen na tom, že kyanidy výrazně snižují redoxní potenciál zlata. Proto zlato z rozemleté rudy snadno přechází účinkem vzdušného kyslíku do roztoku kyanidů. Z kyanidového roztoku se potom zlato sráží přídavkem zinku. Je velmi odolné vůči chemikáliím, reaguje pouze s lučavkou královskou a kyanidy (za přítomnosti kyslíku). Zlato se používá například k výrobě šperků, pozlacování předmětů, v zubním lékařství, na chemické kelímky a jako měnové zlato, popřípadě státní zlatý poklad. Ve sloučeninách má zlato oxidační číslo I a III. Mezi významné sloučeniny zlata patří například: hydroxid zlatitý, Au(OH)3, je amfoterní sloučenina, kyselina tetrachlorozlatitá, H[AuCl4] se používá při galvanickém pozlacování a pro fotografické tónování. Ryzost zlata se udává buď v 1000/1000, nebo v karátech (24/24). Nejryzejší je zlato dukátové – 986/1000, dále zlato mincovní – 750/1000, zlato klenotnické – 585/1000 a nejběžnější zlato čtrnáctikarátové. Hmotnost zlata se udává v tzv. trojských uncích, jedna trojská unce se rovná 31,1034807 g. Zlato je všeobecně uznávaným mezinárodním platebním prostředkem a důležitou složkou mezinárodní likvidity (zlaté rezervy).


 

Odkazující hesla: amalgam, Borneo, drahé kovy, elektrochemická ušlechtilost, elektron, Jenisejské pohoří, kovy, kyanizace rud, kyselina dusičná, Mníšek nad Hnilcom, platinové kovy, pokovování, rtuť, rýžování, skarab, sklo, všeobecný ekvivalent, zlatá zásoba
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 24.1.2019
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.