nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Blood, Sweat and Tears
 [Blad svet end týrz, anglicky krev, pot a slzy], americká hudební rocková a později...

Burma Jones
 Česká plzeňská hudební pop-rocková skupina založená v roce 1991 bývalými spoluhráči Bohoušem...

Annakin
 Ken, *10.8.1914 (Beverley, Yorkshire, Velká Británie) – †22.4.2009 (Beverly Hills, Kalifornie...

Horáček
 Michal, *23.7.1952 (Praha), český básník, textař a spisovatel. Po maturitě absolvoval osm...

Pražský výběr
 Česká hudební skupina vzniklá roku 1976 jako odnož Pražského Big Bandu. První období čistého jazz...


zirkonium
[-ny-, latina < perština], Zr, chemický prvek IV.A skupiny periodické soustavy, protonové číslo 40, relativní atomová hmotnost 91,224, černý (práškovitý) kov, teplota tání je 1857°C, teplota varu asi 3600°C; objeveno roku 1787. V přírodě se vyskytuje ve sloučeninách, například v zirkonu. Čisté zirkonium se vyrábí redukcí chloridu zirkoničitého roztaveným hořčíkem. Nejčistší zirkonium se získává tepelným rozkladem jodidu zirkoničitého na žhavém wolframovém vláknu. V proudu kyslíku hoří na oxid zirkoničitý ZrO2. Voda a taveniny alkalických hydroxidů na zirkonium nepůsobí. Dobře se však rozpouští v kyselině fluorovodíkové a lučavce královské. Při červeném žáru reaguje s chlorovodíkem a chlorem. S dusíkem, uhlíkem a křemíkem se slučuje při vysokých teplotách na velmi odolné sloučeniny. Zirkonium má schopnost pohlcovat do své struktury vodík, kyslík a dusík. Používá se zejména jako přísada do slitin, na žhavící vlákna žárovek, tavicí kelímky. Ve sloučeninách má oxidační číslo IV; karbid zirkoničitý ZrC má teplotu tání asi 3530°C, používá se například jako brusivo; oxid zirkoničitý je bílý prášek, teplota tání je asi 2700°C, používá se například ve výrobě smaltů, k tepelné izolaci.


 

Odkazující hesla: elektrochemická ušlechtilost, kamufláž, zirkon
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 7.9.2002
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.