nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Sto zvířat
 Česká hudební ska skupina postavená jako šestičlenná roku 1990 na základech studentské...

Jennings
 Garth, britský producent a filmový režisér. Spolu s producentem Nickem Goldsmithem je...

Richardson
 [Ričrdsn], Natasha, *11.5.1963 (Londýn, Velká Británie) – †18.3.2009 (New York, USA), vlastním...

Vášáryová
 Emília, *18.5.1942 (Horná Štubna), slovenská herečka, sestra Magdy Vášáryové. Roku 1964 absolvovala...

Craig
 [Krejg], Daniel, *11.11.1968 (Chester, Cheshire, Velká Británie), vlastním jménem Daniel Wroughton...


zirkonium
[-ny-, latina < perština], Zr, chemický prvek IV.A skupiny periodické soustavy, protonové číslo 40, relativní atomová hmotnost 91,224, černý (práškovitý) kov, teplota tání je 1857°C, teplota varu asi 3600°C; objeveno roku 1787. V přírodě se vyskytuje ve sloučeninách, například v zirkonu. Čisté zirkonium se vyrábí redukcí chloridu zirkoničitého roztaveným hořčíkem. Nejčistší zirkonium se získává tepelným rozkladem jodidu zirkoničitého na žhavém wolframovém vláknu. V proudu kyslíku hoří na oxid zirkoničitý ZrO2. Voda a taveniny alkalických hydroxidů na zirkonium nepůsobí. Dobře se však rozpouští v kyselině fluorovodíkové a lučavce královské. Při červeném žáru reaguje s chlorovodíkem a chlorem. S dusíkem, uhlíkem a křemíkem se slučuje při vysokých teplotách na velmi odolné sloučeniny. Zirkonium má schopnost pohlcovat do své struktury vodík, kyslík a dusík. Používá se zejména jako přísada do slitin, na žhavící vlákna žárovek, tavicí kelímky. Ve sloučeninách má oxidační číslo IV; karbid zirkoničitý ZrC má teplotu tání asi 3530°C, používá se například jako brusivo; oxid zirkoničitý je bílý prášek, teplota tání je asi 2700°C, používá se například ve výrobě smaltů, k tepelné izolaci.


 

Odkazující hesla: elektrochemická ušlechtilost, zirkon
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 7.9.2002
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.