nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Wayne
 [Vejn], John, *26.5.1907 (Winterset, Iowa, USA) – †11.6.1979 (Los Angeles, USA), vlastním jménem...

Zeman
 Bořivoj, *6.3.1912 (Praha) – †23.12.1991 (Praha), český filmový režisér, scenárista a ...

Tarantino
 Quentin,*27.3.1963 (Knoxville, Tennessee, USA), vlastním jménem Quentin Jerome Tarantino, americký...

Bowie
 David, *8.1.1947 (Londýn) – †10.1.2016 (New York), vlastním jménem David Robert Jones, britský...

Bende
 Petr, *8.8.1977, český zpěvák a hudebník. Absolvoval hodiny hry na klavír na ZUŠ ve Velké...


wolfram
[němčina], wolframium, W, chemický prvek VI.B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 74, relativní atomová hmotnost 183,85. Teplota tání je 3400°C, teplota varu přibližně 5900°C, hustota 19300 kg/m3. Wolfram byl objeven roku 1781. Je to bílý, lesklý kov, mimořádně tepelně odolný. Elektrická vodivost představuje asi 30% vodivosti stříbra. Wolfram se v přírodě nachází téměř výhradně ve formě wolframanů, z nichž nejdůležitější je wolframit (směs FeWO4 a MnWO4), scheelit(CaWO4) a stolzit(PbWO4). Šedý práškový wolfram se přpravuje redukcí oxidu wolframového WO3 vodíkem. Pro průmyslové účely se wolfram připravuje v podobě slitiny se železem jako ferowolfram. Wolfram je za normální teploty na vzduchu stálý, zahříváním se oxiduje na oxid wolframový WO3. Povrch kovu se pasivuje, proto se wolfram nesnadno rozpouští v kyselinách. Reaguje s fluorem za studena, s chlorem za červeného žáru a s alkalickými oxidačními taveninami. Používá se ve výrobě ocelových slitin (i malé množství působí velký vzrůst tvrdosti a pevnosti) nebo pro žhavicí vlákna žárovek, do slinutých karbidů (vidium). Ve sloučeninách má oxidační číslo II – VI. Významnými sloučeninami wolframu jsou například: oxid wolframový WO3, žlutý prášek, nerozpustný ve vodě a kyselinách; wolframan sodný Na2WO4, bezbarvá, ve vodě dobře rozpustná látka, výchozí látka pro výrobu sloučenin wolframu.


 

Odkazující hesla: Cínovec, hydrogenace, kobaltové slitiny, kovy, tungsten, W
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 7.9.2002
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.