nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Red Hot Chili Peppers
 Americká hudební funk-rocková skupina založená roku 1983. Jejími zakládajícími členy byli Michael...

Dahl
 Roald, *13.9.1916 (Llandaf) – †23.11.1990 (Great Missenden), britský spisovatel, autor...

Trier
 Lars von, *30.4.1956 (Kodaň, Dánsko), dánský filmový a televizní režisér, scenárista...

Martin
 Ricky, *24.12.1971, plným jménem Enrique Martin Morales, portorický zpěvák. Jako dítě zpíval v ...

Greenhorns
 Česká hudební country skupina založená roku 1965 výtvarníky Janem Vyčítalem a Marko Čermákem...


wolfram
[němčina], wolframium, W, chemický prvek VI.B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 74, relativní atomová hmotnost 183,85. Teplota tání je 3400°C, teplota varu přibližně 5900°C, hustota 19300 kg/m3. Wolfram byl objeven roku 1781. Je to bílý, lesklý kov, mimořádně tepelně odolný. Elektrická vodivost představuje asi 30% vodivosti stříbra. Wolfram se v přírodě nachází téměř výhradně ve formě wolframanů, z nichž nejdůležitější je wolframit (směs FeWO4 a MnWO4), scheelit(CaWO4) a stolzit(PbWO4). Šedý práškový wolfram se přpravuje redukcí oxidu wolframového WO3 vodíkem. Pro průmyslové účely se wolfram připravuje v podobě slitiny se železem jako ferowolfram. Wolfram je za normální teploty na vzduchu stálý, zahříváním se oxiduje na oxid wolframový WO3. Povrch kovu se pasivuje, proto se wolfram nesnadno rozpouští v kyselinách. Reaguje s fluorem za studena, s chlorem za červeného žáru a s alkalickými oxidačními taveninami. Používá se ve výrobě ocelových slitin (i malé množství působí velký vzrůst tvrdosti a pevnosti) nebo pro žhavicí vlákna žárovek, do slinutých karbidů (vidium). Ve sloučeninách má oxidační číslo II – VI. Významnými sloučeninami wolframu jsou například: oxid wolframový WO3, žlutý prášek, nerozpustný ve vodě a kyselinách; wolframan sodný Na2WO4, bezbarvá, ve vodě dobře rozpustná látka, výchozí látka pro výrobu sloučenin wolframu.


 

Odkazující hesla: Cínovec, hydrogenace, kobaltové slitiny, kovy, tungsten, vzácné kovy, W
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 7.9.2002
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, vodík, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.