nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Arkin
 Alan, *26.3.1934 (Brooklyn, New York, USA), vlastním jménem Alan Wolf Arkin, americký filmový a ...

Fialová
 Květa, *1.9.1929 (Veľké Dravce, Československo, dnešní Slovensko) – † 26.9.2017 (Čestlice...

Šabach
 Petr, *23.8.1951 (Praha), český spisovatel. Studoval na střední knihovnické škole, po 1. ročníku...

Vášáryová
 Emília, *18.5.1942 (Horná Štubna), slovenská herečka, sestra Magdy Vášáryové. Roku 1964 absolvovala...

Neřež
 Česká hudební skupina, kterou roku 1998 založili dva zakládající členové skupiny Nerez Vít Sázavsky...


vanad
[-ná-, podle švédské mytické bohyně Vanadis], vanadium, V, chemický prvek V.B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 23, relativní atomová hmotnost 50,9415. Teplota tání je 1890°C, teplota varu 3392°C, hustota 6000 kg/m3. Vanad byl objeven roku 1830. Je to ocelově šedý, tvrdý kov. Čistý nebo téměř čistý kov se podobá titanu odolností vůči korozi. V zemské kůře je zastoupen přibližně 0,02%. Vanad je v přírodě velmi rozšířen (je známo více než 60 nerostů), avšak existuje jen několik koncentrovaných ložisek. Nejdůležitějšími nerosty jsou komplexní sirník zvaný patronit, dále vanadinit Pb5(VO4)3Cl a carnotit K(UO2)VO4.3/2H2O (uranová ruda). Připravuje se ve formě slitiny se železem (ferovanad), v kompaktním stavu je na vzduchu stálý, nereaguje s vodou, alkalickými hydroxidy ani se zředěnými kyselinami. Rozpouští se v kyselině fluorovodíkové, dusičné a v lučavce královské. Používá se například jako přísada do oceli a litiny, jimž dodává tažnost a odolnost při nárazu. Ve sloučeninách má oxidační číslo II až V. Vodné roztoky solí vanadnatých jsou fialové, vanaditých zelené, vanadičitých modré a vanadičných žluté.


 

Odkazující hesla: ferovanad, kobaltové slitiny, kyzová břidlice, nitrídování, V, vzácné kovy
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 1.9.2002
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.