nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Brando
 Marlon, *3.4.1924 (Omaha, Nebraska, USA) – †1.7.2004, americký filmový herec. Pocházel ze...

Dr.Dre
 *18.2.1965, vlastním jménem Andre Young, americký hip hopper. Svoji profesionální dráhu začal jako...

Dušek
 Jaroslav, *30.4.1961, český divadelní a filmový herec, režisér, pedagog. Začínal jako herec...

Abraxas
 Česká hudební rocková skupina vzniklá v roce 1976 a hrající dnes ve složení: Slávek Janda...

Gott
 Karel, *14.7.1939, český zpěvák pop-music. Vyučil se elektromontérem, v letech 1957–1959...


vanad
[-ná-, podle švédské mytické bohyně Vanadis], vanadium, V, chemický prvek V.B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 23, relativní atomová hmotnost 50,9415. Teplota tání je 1890°C, teplota varu 3392°C, hustota 6000 kg/m3. Vanad byl objeven roku 1830. Je to ocelově šedý, tvrdý kov. Čistý nebo téměř čistý kov se podobá titanu odolností vůči korozi. V zemské kůře je zastoupen přibližně 0,02%. Vanad je v přírodě velmi rozšířen (je známo více než 60 nerostů), avšak existuje jen několik koncentrovaných ložisek. Nejdůležitějšími nerosty jsou komplexní sirník zvaný patronit, dále vanadinit Pb5(VO4)3Cl a carnotit K(UO2)VO4.3/2H2O (uranová ruda). Připravuje se ve formě slitiny se železem (ferovanad), v kompaktním stavu je na vzduchu stálý, nereaguje s vodou, alkalickými hydroxidy ani se zředěnými kyselinami. Rozpouští se v kyselině fluorovodíkové, dusičné a v lučavce královské. Používá se například jako přísada do oceli a litiny, jimž dodává tažnost a odolnost při nárazu. Ve sloučeninách má oxidační číslo II až V. Vodné roztoky solí vanadnatých jsou fialové, vanaditých zelené, vanadičitých modré a vanadičných žluté.


 

Odkazující hesla: ferovanad, kobaltové slitiny, kyzová břidlice, nitrídování, V
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 1.9.2002
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vápník, vodík, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.