nastavit jako vchoz strnku
   
   kultura

Lumet
 [Lamet], Sidney, *25.6.1924 (Filadelfie, USA) – 9.4.2011 (New York, USA), americk filmov...

Brta
 Daniel, *14.12.1969 (Karlovy Vary), esk zpvk, herec a fotograf. Byl lenem skupin Alice...

Yimou
 Zhang (dvj pepis ang I-mou), *14.11.1950 (Si-an, provincie en-si, na), nsk filmov...

Peek
 Ladislav, *4.10.1906 (Brno, Rakousko-Uhersko) – 13.7.1986 (Praha, eskoslovensko), vlastnm...

Jirous
 Ivan Martin, zvan Magor, *23.9.1944 (Humpolec) – 10.11.2011 (Praha), esk bsnk, vtvarn...


Univerzita Karlova
Universitas Carolina, UK – univerzita v Praze, zaloen roku 1348 Karlem IV. v pm nvaznosti na nerealizovan snahy Vclava II., nejstar univerzita ve stedn Evrop.
Zaloen prask univerzity pedchzelo jednn eskho poselstva u papesk kurie, jeho vsledkem bylo privilegium papee Klimenta VI. z 26.1.1347, kterm byl dn zklad obecnho uen (studium generale) v Praze. Prask kola dostala prvo vyuovat na vech fakultch a prask arcibiskup se stal kanclem univerzity s prvem udlovat univerzitn hodnosti. O rok pozdji dolo z iniciativy panovnka ke slavnostnmu vyhlen nov instituce a jejmu zalenn do prvnho du zem.
Zakldac listina Karla IV., vydan 26.4.1348, zaruovala univerzit vuku ve vech pslunch oborech, hmotn zabezpeen pedagog a student a vslovn zajiovala vechna prva, kter mla univerzity v Pai a v Bologni. Tetm zkldajcm dokumentem byl tzv. eisenask diplom Karla IV. z roku 1349, jm byla zaruena panovnick ochrana len univerzity pro cesty a pobyt v Praze.
Vztah univerzity k domcmu prosted nejlpe vyjaduje nejstar univerzitn peetidlo, na nm Karel IV. pedv symbolicky novou fundaci do ochrany patrona zem, svatho Vclava.
Stedovk univerzitzita byla samosprvnou korporac uitel a student, v jejm ele stl volen rektor. Jeho povinnost bylo nejen dit a zastupovat univerzitu, ale rovn vykonvat soudn pravomoc (jurisdikci) nad leny univerzitn obce. Velkou vhu v ivot univerzity mly tzv. unierzitn nrody, zaruujc svm lenm sociln a hmotnou podporu. Rozdleni na nrody se dsledn dilo teritorilnm pvodem, na jeho zklad byly ustaveny jeden domc (esk) a ti ciz (bavorsk, polsk a sask) univerzitn nrody.
Vlastn ivot univerzity se odehrval v kolejch, poskytujcch studentm a mstnm uebn prostory, pbytky i odpovdajc platy. Nejstar profesorskou kolej zaloil Karel IV. roku 1366, dnen budovu Karolina zskal krl Vclav IV. roku 1383 jako kolej mistr, kte se do n pesthovali po rozshl pestavb o ti roky pozdji
Vuka na univerzit byla organizovna ve tyech fakultch: artistick (svobodnch umn, dnen filozofick), lkask, prvnick a teologick. Pedstavenm fakulty (dkanem) byl volen jeden ze stlch profesor. Vuka na artistick fakult mla prpravn charakter (zkladn orientace ve stedovkm scholastickm mylen, sedm svobodnch umn). Student vstupujc na univerzitu v trncti letech musel prokzat znalosti ten, potn a latinsk gramatiky. Po zaplacen poplatk mohl bt piputn ke zkoukm, jimi se zskvaly uen hodnosti (grady) bakale a mistra, resp. doktora. Nejni hodnost, bakalauret svobodnch umn, bylo mono zskat po dvou letech. Studium na teologick fakult zakonen doktortem trvalo zpravidla 12 let.
ivot prask univerzity se pln rozvinul od 60. let 14. stolet, kdy se tit studia, probhajicho zpotku v kostelch a bytech uitel (bursch), peneslo do univerzitnch prostor. V roce 1372 se vylenila prvnick fakulta, kter vytvoila samostatnou univerzitu v ele s rektorem, volenm z ad student i bakal. Existence dvou paralelnch univerzit trvala a do kolnho roku1417 a 1418, kdy prask prvnick univerzita zanikla.
K nejvtmu rozmachu Univerzity Karlovy dolo v 80. letech 14. stolet, kdy dky poetn nvtvnosti student z cel Evropy konkurovala prask univerzita univerzit pask. Toto sv postaven univerzita ztratila zaloenm dalch stedoevropskch univerzit, zejmna ve Vdni, v Krakov, Heidelbergu a Koln nad Rnem.
Za Vclava IV. pibyly dal koleje, obsazovan leny eskho univerzitnho nroda. S tmto obdobm souvis zejmna zaloen Betlmsk kaple roku 1391 a pedn kaple Boho tla eskmu univerzitnmu nrodu roku 1403. Rst sebevdom pslunk domcho univerzitnho nroda vedl ke konfliktm, kter se poprv projevily pi obsazovni mst v Karlov koleji roku 1384. Po pklonu eskch mistr k Viklefovu uen dolo v dsledku nsledujcho sporu mezi eskm a zbvajcmi temi cizmi nrody k rozdlen univerzity na dva tbory. Pestoe esk nrod byl ve stl menin, zskal ve fakultnch sborech a kolejch nejvznamnj pozice.
Od roku 1402, kdy se mistr J.Hus stal kazatelem v Betlmsk kapli, zskaly univerzitn udlosti veejn charakter. Reformn univerzitn kdlo vyuilo pleitosti pozvn na crkavn koncil v Pise a pro stednictvm zsahu Vclava IV. zmnilo pomr hlas rozhodujcch pi vech univerzitnch zleitostech ve svj prospch (3:1). Po vyhlen Dekretu kutnohorskho roku 1409 odela vtina nmeckch mistr a student z Prahy. Touto udlost zaala v historii univerzity nov etapa, charakterizovan zvenm vlivu panovnka na vnitn zleitosti univerzity a omezenm psobnosti univerzity na region eskch zem.
Roku 1417 se prask univerzita pod vlivem mylenek Jakoubka ze Stbra, Jana HusaJeronma Praskho pihlsila oficiln ke kalichu (pijmn laik pod oboj zpsobou), zskala vznamn postaven v crkevnch otzkch, avak v oblasti politick moci ustupovala stle vce do pozad. Po roce 1419 tm zastavila svou faktickou innost, kter byla obnovena a po Zikmundov nvratu do ech.
Pestoe v pohusitskm obdob dolo k zaloen dvou novch studentskch kolej, snil se poet profesor i student, byly obsazovny jen nkter koleje a vuka a do zatku 17. stolet probhala pouze na artistick fakult. Od 60. let 15. stolet byl na univerzitu povolen vstup vhradn kalinkm. Tm se univerzita zmnila v zemsk stav, orientovan na m욝ansk studenty z utrakvistickch oblast ech.
V 16. stolet dolo k pozvolnmu pronikn novch mylenek na univerzitn pdu. Pod vlivem nboenskch pomr v zemi se st mistr zaala piklnt k luterstvjednot bratrsk. Generace Matoue Collina z Chotiny prosazovala humanistick disciplny, kter koncem 16. stolet na univerzit zcela pevldly. Nejvznamnj pokus o univerzitn reformu roku 1609 (obnova vech fakult, povznesen vuky na vy stupe) vak byl realizovn jen sten (zruen celibtu profesor, zaveden pevnho uebnho du).
Po porce stavovskho povstn na Bl hoe sdlela univerzita osud poraench. Rektor J.Jessenius byl popraven, J.Campanus Vodansk pestoupil ke katolicismu a st student i uitel odelo ze zem. Jezuitsk d, kter roku 1556 zaloil v praskm Klementinu samostatnou vysokou kolu (teologickou a filozofickou fakultu) s prvem univerzitnch promoc (od roku 1616) se pokusil o pipojen obnoven lkask a prvnick fakulty k tto kole po roce 1622. Pro odpor praskho arcibiskupa Arnota Harracha dolo k definitivnmu rozhodnut sporu a v roce 1654 dekretem csae Ferdinanda III., kter spojil vechny tyi fakulty do obnoven Karlo-Ferdinandovy univerzity, j uril jako nejvy orgn akademick sent v ele s rektorem a pi n vytvoil nov ad superintendanta jako zstupce sttu. Tlet studium na filozofick a tylet na teologick fakult, zen inn jezuitskm studijnm dem, pitahovalo v t dob vce student ne tzv. svtsk (tj. lkask a prvnick) fakulty.
Zruenm jezuitskho duroku 1773 pela univerzita pod patronaci sttnho apartu. Ji pedtm vak slil trend sttnho dohledu prostednictvm studijnch d, zzenm instituce fakultnch direktor (1752 a 1753) a rozdlenm fakult na profesorsk sbory a doktorsk kolegia (1760). Prask univerzita, kter v letech 1782 a 1785 prola rozshlmi studijnmi reformami (zruen univerzitn jurisdikce, umonn studia nekatolkm, zaveden nmeckho jazyka msto latiny) se spolu s ostatnmi vysokmi kolami rakousk monarchie petvoila v centralisticky zen sttn stav, jeho hlavn lohou byla vchova kvalifikovanho byrokratickho apartu.
Vvoj univerzity v 19. stolet vyznaovaly dv zkladn tendence. Prvn bylo posilovn vnitn autonomie spolu se snahou o zvdetn vuky, druhou pronikni etiny jako pednkovho jazyka. Poadavek rovnosti etiny a nminy vetn poadavku prosazeni akademickch svobod byl obsaen v peticch prask univerzity z roku 1848. Po porce revoluce provedl rakousk stt v obdob let 1849 a 1850 zvan studijn reformy, jimi byla poslena vnitn samosprva univerzity, byla zrovnoprvnna filozofick fakulta, kter pestala mt prpravn charakter, a byly zavedeny vdeck doktorsk tituly. esk pednky se konaly na vech fakultch od roku 1848.
Emancipan vvoj byl dovren roku 1882, kdy dolo k rozdlen prask univerzity na dv samostatn koly s eskm a nmeckm vyuovacm jazykem. Prvnm rektorem esk univerzity se stal V.V.Tomek. V roce 1882 zaala innost esk filozofick a prvnick fakulty, 1883 fakulty lkask a roku 1891 esk bohosloveck fakulty. Do konce 19. stolet mla esk univerzita dvojnsobn, pozdji tm trojnsobn poet student ne univerzita nmeck.
V prbhu sv existence se esk univerzita stala vznamnm centrem rozvjejc se vdeck prce na domc pd. Po vzniku eskoslovenska dolo zkonem z roku 1920 k prav pomru mezi obma praskmi univerzitami. esk zskala obnoven titul Univerzita Karlova, piem na obou kolch byly oteveny prodovdeck fakulty.
Dne 17.11. 1939 byla UK uzavena nacisty. Nmeck univerzita, kter zskala statut sk vysok koly, dle existovala jako jedin prask univerzita a do kvtna 1945, kdy byla zruena dekretem prezidenta republiky. Ped skonenm vlky vak byly jet z Prahy odvezeny nejstar univerzitn insignie (ezlo rektora a fakult filozofick, lkask, prvnick a teologick) spolu s vznamnou st univerzitnho archvu.
Povlen vvoj pinesl Univerzit Karlov vrazn zmny. Dolo k podstatnmu zven potu pedagog a student, byly vytvoeny poboky lkask fakulty v Hradci Krlov a v Plzni (1945), vznikla pedagogick fakulta (1946) a oddlila se teologick fakulta (1950). Novm vysokokolskm zkonem z roku 1950 byla zsadnm zpsobem zmnna struktura koly a vuky. Zkladnm lnkem vuky se staly katedry, dlka studia byla urena na 4 a 6 let, byly stanoveny jednotn uebn plny. Od 1953 se podstatn zvil poet fakult, od roku 1969, kdy vznikla farmaceutick fakulta v Hradci Krlov, mla Univerzita Karlova 13 fakult.
V roce 1990 dolo k obnoven univerzitn autonomie a svobody bdn a vuky, o rok pozdji byly do Univerzity Karlovy inkorporovny ti teologick fakulty: katolick, evangelick a husitsk. V roce 2000 vznikla vznikla Fakulta humanitnch studi.
V dnen dob tvo Univerzitu Karlovu 17 fakult (3 mimo Prahu). Jsou to Katolick teologick fakulta, Evangelick teologick fakulta, Husitsk teologick fakulta, Prvnick fakulta, 1. lkask fakulta, 2. lkask fakulta, 3. lkask fakulta, Lkask fakulta v Plzni, Lkask fakulta v Hradci Krlov, Farmaceutick fakulta v Hradci Krlov, Filozofick fakulta, Prodovdeck fakulta, Matematicko-fyzikln fakulta, Pedagogick fakulta, Fakulta socilnch vd, Fakulta tlesn vchovy a sportu, Fakulta humanitnch studi.


 

Odkazujc hesla: Andronikova, Bachek z Naumic, Bateck, Bidlo, Boguszak, Bohek, Bouek, Boura, Broek, Cronia, ern, eka, Divi, Dolansk, Dolejek, Dvorsk, Fiala, Fingerland, Fischer, Foustka, Friedrich, Gregor, Grof, Gruss, Heinrich, Hilarius z Litomic, Hlavek, Hobza, Houdek, Houtk, Husa, Hyke, Hynie, Hsek, Chaloupeck, Chalupeck, Chlup, Chodounsk, Jenek Vclavv z Prahy, Jerie, Jesensk, Jrovec, Kcl, Kalensk, Karel IV., Karolinum, Klma, Klinko, Knk, Kobilkov, Kolek, Koln z Chotiny, Kondakov, Kian z Prachatic, Kuera, Leszczycki, Lordkipanidze, Lou Fannek Hagen, Malich, Marek, Mathesius, Michle, Mirvald, Mohr, Mrzek, Mrzek, Nul, Oadlk, orientalistika, Pta, Pavlov, Petr, Petrelka, Polvka, Praha, Prohaska, Proxenus, Raman, Rudnko, Rypka, ehk, Saka, Serbus, Slavk, slovensk literatura, Sommer, Star, Stefan, Steinhart, Stieber, Straka, Studnika, Stuchlk, Svoboda, Skora, erack, imk, pinar, d ze Semanna, vb, Teisinger, Tomsa, Tomsa, Trkal, Trnka, univerzita, Vejvoda, Vodika, Weyr, z Laboun, z Pardubic, Zka
Vytvoeno: 14.3.2000
Aktualizovno: 29.3.2004
Autor:





Fotbalove Dresyfutbalove dresy na predajmaglie calcio onlinebillige fotballdrakterImitazioni orologi italiafussball trikots kaufen
Texty encyklopedickch hesel mohou obsahovat slova nebo slovn spojen, kter mohou
bt ochrannmi znmkami nebo registrovanmi ochrannmi znmkami pslunch vlastnk.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.