nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Cruise
 Tom, *3.7.1962 (Syracuse, stát New York, USA), vlastním jménem Thomas Cruise Mapother IV., americký...

Švandrlík
 Miloslav, *10.8.1932 (Praha) – †26.10.2009 (Praha), český spisovatel. Studoval herectví a ...

Klimt
 Aurel, *6.8.1972 (Žilina, Slovensko), český režisér, výtvarník, animátor a střihač slovenského...

Hladík
 Radim, *13.12.1946 (Praha) – †4.12.2016(Praha), český kytarista, skladatel a producent...

Norton
 [Nortn], Edward, *18.8.1969 (Boston, Massachusetts, USA), vlastním jménem Edward James Norton, Jr...


psychický jev
Psychologie, sdělitelný (i když ne vždy uvědomovaný), popsatelný a ve formě zkušenosti zobecnitelný důsledek odrazu objektivní a subjektivní reality v psychice jedince, promítající se ve svých důsledcích v různých významech a modifikacích zpětně do všech oblastí lidské činnosti a společenské praxe, kategorie psychické činnosti člověka, tvořící dynamickou součást komplexního psychického pohybu v rámci psychiky, vyznačující se určitými klasifikovatelnými znaky.
Aristoteles rozdělil psychické jevy podle vztahu subjektu k objektu na jevy poznávací (kognitivní) a snahové (konativní). V řecké filozofii se udržovaly kategorie logos (rozum) a étos či patos (ušlechtilý cit, cit). I. Kant a J. N. Tetens (*1736–†1807) rozšířili koncem 18. století tuto klasifikaci na poznávání, cítění a vůli, čemuž v podstatě odpovídá fenomenologická klasifikace psychických jevů na jevy poznávací, citové a snahové. H. Rohracher vychází z analýzy motivovaného chování organismu a rozlišuje psychické síly (pudy, zájmy, city, snahy) a psychické funkce (vnímání, paměf, myšlení), které jsou aktivizovány psychickými silami (tzv. postulát psychické síly, vystavený četným kritikám). C. Stumpf dělí psychické jevy na obsahy (jevy) a funkce (akty), přičemž v každém psychickém obsahu předpokládá způsob uvědomování obsahu (vjem, vzpomínka) a předmět uvědomovaného. Jiné schéma rozlišuje obsahové (vjemy, představy, myšlenky), citové a snahově volní stránky psychického jevu (základ modality prožívání promítané psychickou činností do struktury chování). S. L. Rubinštejn pokládá za základní dělení psychického jevu na intelektuální a afektivní procesy, přičemž afektivní procesy člení druhotně na snahy a city. Tím je naznačen vztah mezi psychickým jevem a psychickým procesem, projevující se i v dalších kategorizacích psychického jevu (behavioristické kategorie percepce, motivace spojené s city a učení spojeného s řešením problémů, klasifikace psychických vlastností v teoriích osobnosti, mentalistické kategorie pozornosti a vůle). Třídění psychických jevů (psychických kategorií) vymezených psychologickou teorií dosud nejednoznačně je i přes nesporný vklad teorie systémů dosud nejednotné a poplatné teorie kontextu, v němž k němu dochází.


 

Odkazující hesla: metody psychologické
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 20.10.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.