|
Krátké živobytí naději dlouhou nám nedovolí spřádat.
Vitae summa brevis spem nos vetat inchoare longam.
Horatius
|
|
Vášáryová
Magda (Magdaléna), *26.8.1948 (Banská Štiavnica), slovenská herečka a politička, sestra Emílie...
Clarke
Susanna Mary, *1.11.1959 (Nottingham), britská spisovatelka. Narodila se v rodině...
Farrell
Colin, *31.3.1976 (Dublin, Irsko), irský filmový herec. Původně se chtěl stát profesionálním...
Sestry Steinovy
České hudební duo tvořené sestrami Karolinou Kamberskou a Lucií Steinhauserovou (obě kytara...
Pavarotti
Luciano, *12.10.1935 (Modena) – †6.9.2007 (Modena), italský operní pěvec (tenor). Jako chlapec...
Benedikta
Česká hudební world music skupina působící od roku 1995, o dva roky později se...
|
|
| 
 |
bronzová doba |
|
Historicko-kulturní období (asi od 3. do začátku 1. tisíciletí př.n.l.), v němž dochází v nejpokročilejších oblastech k vytvoření rozvinutých státních útvarů, mimo jiné v důsledku rozšíření hutnictví bronzu a jeho běžného užití pro výrobu nástrojů i zbraní.
Nejstarší, bronzové nástroje (3. tisíciletí) pocházejí z Iránu, Mezopotámie, Anatólie a jihovýchodní Asie (Thajsko), na konci 3. tisíciletí v jižní Evropě ve 2. tisíciletí pak i v Indii (Harappa) a v Číně (dynastie Šang). Nerovnoměrnost historického vývoje se v bronzové době zvýrazňuje též v závislosti na zdrojích měděných a cínových rud. Dochází ke zrychlení ekonomického a společenského vývoje (rozvoj řemesel, hradiště a vesnická sídla rozklad rodového zřízení), významnou úlohu při tomto procesu mají výhodné geografické prostředí, koncentrace obyvatelstva, směna. Pro střední Evropu (první bronzy na počátku 2. tisíciletí) jsou významné obchodní stezky a blízká ložiska rud (Alpy, Slovenské rudohorie, později krušnohorský cín). Bronzová metalurgie navazuje na měděnou z eneolitu, nejprve je rozšířen tzv. arzénový bronz (bez cínu). K běžné výrobě bronzu dochází před polovinou 2. tisíciletí, asi od 1. tisíciletí byly užívány na zpracování bronzu železné nástroje, ale k zobecnění železa jako kovu dochází v mírném evropském pásmu až na rozhraní 8. a 7. století př.n.l. Severní Evropa získávala měď a cín směnou (za jantar).
Obecně se dělí bronzová doba na starší, střední, mladší a pozdní. Určité oblasti mají speciální dělení (například stupně A-D). Ke starší bronzové době patří ve střední Evropě únětická kultura, kultura maďarovská, věteřovská a otomanská, ovlivněné jižní Evropou (Mykény). Na Slovensku se předpokládá i těžba rud. Ve střední bronzové době značnou část střední Evropy ovládly mohylové kultury (českofalcká, středodunajská a karpatská), ve východní části piliňská kultura. V mladší bronzové době převládá komplex popelnicových polí, u nás zejména lužická, knovízská, milavečská, velatická kultura, vytvářejí se předpoklady pro vznik halštatského stylu, etnická příslušnost tvůrců těchto kultur je nejasná.
|
|
| |
Odkazující hesla:
české výtvarné umění,
Dákové,
egejské výtvarné umění,
Filip,
holocén,
hornictví,
knovízská kultura,
krétsko-mykénská kultura,
nynická skupina,
periodizace pravěkých dějin,
pravěké umění,
rohovec,
Sia,
subboreál,
terramary,
Thomson,
Trója,
tutulus,
Vikletice |
Zobrazeno: 2044×
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 27.2.2007
Autor: -red- |
|
|
|
|
 |
|