nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Arkin
 Alan, *26.3.1934 (Brooklyn, New York, USA), vlastním jménem Alan Wolf Arkin, americký filmový a ...

Morcheeba
 Britská hudební skupina zformovaná v roce 1994 v Londýně. Tvoří ji Paul Godfrey, Ross...

Rees
 Martin John, *23.6.1942, britský astronom a astrofyzik, profesor univerzity v Cambridgi...

Votchi
 Česká hudební hardrocková skupina založená v roce 1999 a hrající ve složení: Petr Kutheil...

Burma Jones
 Česká plzeňská hudební pop-rocková skupina založená v roce 1991 bývalými spoluhráči Bohoušem...


uniforma
[Unyforma, francouzština < latina], stejnokroj – jednotný oděv nošený určitou skupinou lidi. Ve vojenském smyslu souhrn všech součástí vojenského oblečení, jeho rozlišovacích znaků ap., které jsou zavedeny masově ve vojsku určitým předpisem a jejichž nošení je vymezeno řády, předpisy nebo zvyklostmi.
Počátky uniformování vojska sahají až do starověku. Vzhledem k používání velkého množsví prvků ochranné zbroje se však nedá ani u jednotně vystrojených římských legionářů mluvit o uniformě v dnešním významu, ale pouze o jednotné, unifikované výstroji a výzbroji. V období středověku se rovněž prosazovaly tendence k odlišení bojovníků jednotlivých vojsk a k výstroji urychlující orientaci v bitvě. Odrazilo se to například ve znameních našitých na bojové suknice (varkoče) a v použiti heraldických symbolů a barev. Teprve od 15. století se objevovaly menší oddíly vojska oblečené ve stejných šatech a opatřené stejnou unifikovanou výzbrojí (v heraldických barvách vystrojené strážní oddíly měst, tělesné stráže feudálních suverénů či královské gardy). Většina vojáků byla vystrojena a vyzbrojena velice různorodě, což souviselo i s tím, že měla za povinnost opatřovat si výzbroj a výstroj na vlastní náklad. Za třicetileté války se přislušníci různých pluků a armád rozeznávali podle různých barev šerpy. Přibližně od poloviny 17. století převzal stát péči o vyzbrojování a vystrojování vojáků stálé armády. Jednotný oblek, zhotovený ze stejného materiálu, byl levnější a slučoval další důležité funkce. Vojáci se poprvé výrazně odlišili od civilního obyvatelstva a barva uniforem dávala možnost jejich identifikace (střih a různé barevné součásti uniforem a její doplňky odlišovaly i příslušníky jednotlivých pluků). První pokusy o zavádění uniforem se uskutečnily ve Švédsku v polovině 17. století, ale první předpis ke skutečnému zavedení uniforem, určení jejich barev, součástí a doplňků vydal v letech 1670–1672 francouzský král Ludvík XIV. Zpočátku převládaly uniformy v široké škále živých barev, které se udřzely při změnách střihu až do pol. 19. století. Část uniforem vycházela z tradičních národních krojů (husaři, huláni, kozáci). V době bojů o kolonie byly uniformy ovlivňovány i orientálními vlivy (uniformy zuávů). Nová vojenská technika si vynutila, že bylo upuštěno od líbivého střihového a barevného vzhledu a prosazovala se účelnost a unifikace uniforem různých druhů vojsk. Nástup rychlopalných děl a automatických zbraní vedl k radikálním změnám uniforem. Nejprve roku 1895 britská koloniální vojska a potom postupně ostatní druhy vojsk i v dalších státech přešly k uniformám v krycích barvách, umožňujících částečné splynutí s terénem. V průběhu 1. světové války převládaly uniformy barvy khaki nebo různých odstínů tzv. polní šedi.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 6.9.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.